Pohádkový maraton pokračuje.
O třech rytířích, krásné paní a lněné kytli.
Uběhlo z pohádky asi tak dvacet minut a už jsme se sestrou obě brečely. Žádný skelný oči a posmrkávání. Normální pláč. A to máme v troubě hranolky a v ledničce majonézu, což je normálně lék na všechno. Jenže:
Raději přijdu o lásku než o život.
Však láska jemu zašeptá: Kdo miluje, ten se neptá.
Jsem ještě nezkušená mladá, nevím co je to mít ráda.
Ona není ta, jíž je vřelý cit cizí, ona není ta, jež lásku zapírá, a mladý rytíř krvavou žeň sklízí.... i pro lásku se těžko umírá!
A ještě nemůžeme najít žádnou fotku s Blažkem z téhle pohádky. Kurnik.
A Podejmlíko dodává, že by si stejně vzala šaška, protože důvtip je pro partnerství důležitější než odvaha.
Šilamáma Půplicpryč
Jak si škatulkujeme
A co jsi čekal - tuřín?
(14)
A chladně - skoro lhostejně - mi ukazovala obrazy
(226)
A pak že existují náhody - ať žijí záhady!
(19)
angel voice singing
(4)
Čtenářský koutek
(1)
dodatek
(1)
Heleno - miláčku - podej mi sirky
(10)
Hledat si ve světě jinačí obvazy.
(25)
Jedna paní povídala
(3)
Julie zradila Winstona Smithe
(12)
Kdo si Annu pamatuje
(14)
Konec dětství
(13)
lidé utíkali před vlakem jedoucím z plátna
(17)
Moje sestra odchází od věcí
(34)
Ona není chorá - je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem
(162)
ovečky žužlající boty
(77)
Paříž
(21)
Písně které mě zachránily
(2)
Podejmlíko Půlrohlík
(518)
Protestpříspěvek
(12)
Rolničky kam se podíváš
(26)
Řekly jsme slovu jdi a ono odcházelo
(186)
Sbohem sladký princi
(27)
Šilamáma Půlplicpryč
(386)
Šilamáma sukně pestrý
(10)
Těšeníčko jak krtek jablíčko
(30)
To je zvláštní
(23)
Vždycky pláču na svatbách.
(67)
When the Music's Over
(63)
že si nepamatuješ svoji poezii
(97)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat