Zobrazují se příspěvky se štítkemKonec dětství. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKonec dětství. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 15. října 2015

Tvoje bába má taky naloženo

Včera jsem byla v sauně. Bylo tam horko.
Sestra se dnes zeptala: ,,Máme snad dnes večer jinej plán, než dělat pomazánku na jednohubky, poslouchat Marilyna Mansona a plakat?"
Nemáme.
Zítra budeme slavit moje narozeniny s rodinou a večer je budu slavit s přáteli. U nás v klubu budou Hentai!!!!! Srdíčko.

Šilamáma Půlplicpryč




středa 9. září 2015

Přilož do pece Vdolečku, musíme vyřídit velkou objednávku.

Dnes jsme měli jet na rodinný výlet za památnými stromy. Dívat se na ně a fotit je. Občas zapomínám, jak skvělou rodinu vlastně mám, a pak si občas vzpomenu na to, že jezdíme na rodinné výlety fotit stromy a že jsme jednou jeli do Velhartic jen proto, abychom se podívali na místní hřbitov. Údajně tam na hřbitovním kostele měl být v omítce vidět obličej dívky. Jestli tam byl si už nepamatuji, ale pamatuji si, že to byl skvělý výlet, bydleli jsme v jakémsi domě, kde byl skvělý gauč a spousta sešitků s béčkovými kriminálními příběhy.

Na dnešní výlet jsme bohužel nevyrazili, neb je venku děsně hnusně a v takovém počasí se staré a krásné stromy špatně fotí. Místo toho jsme se podívali hned při ránu na Shreka 2. Co vám budu povídat, brečely jsme se sestrou na mnoha místech. Na konci jsem dokonce musela jít pro kapesníčky, protože už jsme brečely moc. Zvlášť pasáž s obrovským perníčkem je velmi dojemná.

Místo výletu nakonec pojedeme na oběd do vyhlášené restaurace a vezmeme s sebou i naši osmdesátiletou babičku, protože o osmdesátileté babičky se pečuje a bere je na obědy do vyhlášených restaurací.

Šilamáma Půlplicpryč



pondělí 13. července 2015

Náhodný improvizovaný večerní příspěvek.

Před několika okamžiky mi přišla sms od mého tatínka v tomto znění:
"Právě jsem přijel vlakem do Kopidlna. Nic zajímavého tu není a tak jedu zase zpátky."
Ale abyste rozuměli, tak kdysi bylo v možném plánu jet vlakem do Kopidlna, ale nakonec z toho sešlo. Po mnoha letech tedy tatínek splatil jeden čestný dluh.

Podejmlíko Půlrohlík




neděle 15. března 2015

Stručný večerní dodatek.

Právě jsem se rozbrečela u četby předchozího blogového příspěvku mojí sestry.

Podejmlíko Půlrohlík

P. S.: Rovněž vidět vlastního otce, jak lomí rukama a říká: "Co jsem udělal špatně, že moje dcery poslouchají rap?", je pocit k nezaplacení.




pudl prdl pudr

Těžký víkendy.
Zjistila jsem, že vlastně hrozně zbožňuju svoji rodinu.
A taky svoje kamarády.
Sakra, já prostě znám skvělý lidi.
A miluju svoje město.
A to ani nejsem rapper.

Včera jsem se rozbrečela u klipu "On the top of the world" od Imagine dragons.
Také jsme se sestrou odpoledne včera hlídaly naši milovanou malou sestřenku a řeknu Vám, že když paříte a tancujete se svojí sestrou a dvouletým dítětem na "Can't hold us" od Macklemora, máte dojem, že život už lepší bejt prostě nemůže. Teda aspoň já jsem ten pocit měla.

Když už to mám takový užvaněný přidám ještě úryvek z mého diáře ze dne 2. srpna 2013:
po práci na pivo s Dájou
pak se rozmnožíme. dám si pět piv a šnyta. snažím se shodit boba a shodím sebe. bobo mě zvedá a říká: ty krávo, vstávej. a martin na něj: neříkej jí krávo. je to ochránce mladých a nevinných dívek.

Šilamáma Půlplicpryč

P.S. Dokládám to fotografií Podejmlíka aka děsivý dítě bez zorniček, mojí maličkosti aka plavky s mašličkama a kanýrkama z módy nikdy nevyjdou a balkónovým swagem nás obou.




středa 22. října 2014

pátek 22. srpna 2014

Kůň v bazénu I.

Rozhodla jsem se přijít s mapujícím souborem příspěvků, který nese název "Čas znovunalezený aneb Z archivu facebookových statusů", jinak též známý pod názvem Kůň v bazénu. Je dost možné, že něco z toho už došlo svého zveřejnění, ale nyní  mám nějakou reflexivní náladu. Mimochodem jsem během přípravy tohoto článku zjistila, že za dva a půl roku existence tohoto blogu jsme ani já, ani moje sestra ani jednou nepoužily slovo "neštěstí".

20. září 2012
ono se to jako oběšená kočka v polském filmu nedá úplně popsat slovy

8. říjen 2012
(výpisky z četby, Muškátový oříšek od Lubomíra Martínka)

"Neštěstí vzniká z toho, že se zastavíme při předposledním kroku." -Musil

Kde vzít kupříkladu jistotu, že člověk není na světě jenom proto, aby umožnil parazitům přežití, nebo proto, aby dal vzniknout počítačům?

Lásku, podobně jako pomstu, lze vychutnat teprve po patřičném počtu proher.

Podejmlíko Půlrohlík

Fotografie jsou čtyři roky staré, drahý bože. Jedná se o natáčení školního cvičení, kde jsem hrála čtyřicetiletou utýranou ženu. Autorkou fotografií je Karolina Ketmanová, která má ráda les a 39 chybějících oken.








neděle 20. července 2014

Není těžký, je to můj bratr.

Tak jsem konečně tak po čtrnácti letech pochopila narážku, kterou Kryton prování, když v epizodě Červeného trpaslíka "Žádná legrace" pronese větu z nadpisu, když zvedá tělo mrtvého androida Abla. Nikdy jsem úplně nechápala, proč po ní přichází smích od publika, a teď to vím. "He ain't heavy, he's my brother" je název písničky od The Hollies.
Asi se člověk každý den dozví něco nového.

Plus včerejší deníkový záznam:
V televizi dávají muzikál "Tráva", na který jsme se kdysi vydaly já (14), moje sestra (12) a naše maminka (38) do místního kina jenom proto, že v časopise Premiere byla recenze doplněna fotkou, u které byl popisek ve znění: "I pravil Ježíš: "Ty už to nehul." Promítání se ale nekonalo, protože kromě nás nikdo jiný nepřišel.

Podejmlíko Půlrohlík







sobota 28. června 2014

Pošlete pro portýra. Zdá se, že mám v bidetu žábu!

Dneska jsem brečela u velmi vzácného momentu, a totiž když Kryton mluví o svých snech.

KRYTON: Nejradši mám ten, jak jsem v zahradě. Přitom jsem zahradu nikdy neviděl, jen v knihách. A pěstuju tam všechno a vidím, jak to roste. Je to moje zahrada. Není tam nikdo, kromě mě, jen já a rostlinky, které jsem zasadil.

Podejmlíko Půlrohlík




neděle 9. března 2014

"Ta všeobjímající blízkost pro mě byla nesnesitelná a paradoxně mě od postavy spíše distancovala."

Chtěla jsem jít včera do kina a nakonec jsem nešla do kina, inu což. (Částečně náhodně zvolená doprovodná hudba.)
Dnes jsme s mojí sestrou vedly rozhovor ve znění: (redakčně kráceno)
   - Já: Prosimtě, vždyť tě maj všichni rádi. Já jsem teď zjistila, že už pár hodin piju džus, kterej je jedovatě zelenej. Na obrázku je nějaký červený cosi, tak jsem myslela, že je červenej, a on je zelenej.
   - Sestra: A to sis toho předtím nevšimla? I to se stává v životě, že vyprsklý džus je zelený.

A ve chvíli, kdy začínají padat taková moudra, přichází čas na vintage fotky z mého archivu.

Podejmlíko Půlrohlík




neděle 11. srpna 2013