Řekni, kde ty kytky jsou.

A kde jsou ty noční můry, ha?
Šilamamka nám pojede do Norska. Má za úkol dát vědět hned, jak první rybě uřízne hlavu.

Podejmlíko Půlrohlík

Moje sestra přesně před rokem odchází od věcí.

Konkrétně od vysoce fotogenické zdi.

Podejmlíko Půlrohlík

Moje sestra odchází od věcí.

Konkrétně od betonové zdi.

Podejmlíko Půlrohlík

Moje sestra odchází od věcí.

Konkrétně od výkladní skříně s figurínami.

Podejmlíko Půlrohlík

Moje sestra odchází od věcí.

Konkrétně od vchodu do bývalé základní školy.

Podejmlíko Půlrohlík

Moje sestra odchází od věcí.

Konkrétně od dveří, na kterých dřív býval nápis psycho.

Podejmlíko Půlrohlík

Mezi slepými jednooký králem.

My jsme toho stihly. Jéje, my jsme toho dneska stihly.
Zřejmě také proto, že včerejšek a zítřek se nepočítá a víc dnů Šilamamka tentokrát v české kotlině nemá.
Nejdřív jsme obdivovaly Šilamámin vztek.
Potom jsme obdivovaly své barevné obědy.
Potom jsme obdivovaly živé gerbery a umělé květiny v Michalově květinářství.
Potom jsme obdivovaly tenisky v růžové barvě a nazouváky v nesprávné velikosti.
Potom jsme obdivovaly nabídku barevných fixů.
Potom jsme obdivovaly sekáčové nálezy.
Potom jsme obdivovaly zdravotní pojišťovnu za to, že nám přispívá na plavání.
Potom jsme zase obdivovaly samy sebe, protože nikdo jiný to za nás dělat nebude.
Potom jsme obdivovaly barevné legíny a fakt, že jogurty Hollandia vyrábějí zmrzku.
Potom jsme obdivovaly Šilamáminu schopnost vyhrávat a Podejmlíčinu schopnost prohrávat v kartách.
Potom jsme obdivovaly naši schopnost sníst kilo hranolek a šest bítešských sýrových párků za pět minut.
A potom jsme obdivovaly Františkovu schopnost vidět, protože nikdo z nás ostatních neviděl.
A to mám ještě dojem, že jsem spoustu věcí vynechala.

Podejmlíko Půlrohlík

 

What about a flute busting Prussian?

Člověk chvíli cvičí s činkami u Vetřelců a najednou je vojenský puč v Turecku.
Každopádně jsme dnes vzaly Ivušku na špenátové lasagne a Za Pec.
Nepovažuji se příliš za instagramového hipstera, ale když vidím nadýchané vrstvy čokoládové pěny postupně přecházet z jednoho odstínu do druhého, tak se ve mně probouzejí nějaké primární pudy.
Šilamáma se též obohatila o náušnice s beruškami a obrázek s vyšívanými ptáčky. Ještě měli alternativu s bílým rámečkem a zeleným pozadím, která Podejmlíku připadala též vysoce přitažlivá, ale Šilamáma má nějaký podvědomý iracionální problém s tou zelenou. Kdo by to byl čekal.
A také je třeba zmínit, že nás ERB potěšili tím, že navzdory jistým pochybám skrz čtvrtou sérii pořád rozumí svému řemeslu.

Podejmlíko Půlrohlík

Náhody? Záhady!

Jsem teď ve zvláštním rozpoložení. Furt něco dělám, pendluju vlakem mezi Brnem a mým domovským městem, takže jsem ani nedopsala článek po Zámostí. Tady jsou jeho kusy.

Zámostí bylo tak náročný (ale krásný), že jsem se z něho pořádně nevzpamatovala a to skončilo před týdnem. Všechno bylo. Fakt všechno. Poprvý jsem měla ve své domovské hospodě účet za devět stovek. Při ceně piva 25 Kč je to zvláště obdivuhodný výkon, kór když jediný jídlo na tom účtu byly jedny brambůrky.

Tento víkend byl také velice krásný. S mojí nejlepší kamarádkou jsme pinglovaly na svatbě, jejíž svatební kolona vypadala spíš jako okupace (hodně moc zelených vojenských aut). Ale nevěsta jela ve starém rolls-royce a byla krásná i když už pak měla jen bílou halenku a khaki šortky.

Aktuálně to vypadá, že moje brigády přebírají kontrolu nad mým životem. Ale zase když jsem včera odcházela po osmihodinový šichtě v ZOO (s taškou plnou kytiček a keříků s cherry rajčátky, co jsem dostala od spřátelenéo pracovníka v tamnější květinové zahradě), tak jsem se zastavila u výběhu se zebrama a chvíli tam stála. Měla jsem prozření. Zebry jsou fakt krásný a majestátní zvířata.

Šilamáma Půlplicpryč

Moje sestra odchází od věcí.

Konkrétně od zídky a svahu zarostlého travou.

Podejmlíko Půlrohlík

Večerní příspěvek o ovzduší.

Venku bývá teprve kolem deseti stupňů a já už mám třetí den po sobě okno otevřené dokořán celý den.
Co budu dělat, až bude venku třináct stupňů.
Nebo čtyřicet.

Připomeňme si alespoň fotkami ten jeden zimní den letošní zimy, kdy jsme vezly babičce hyacint s kominíkem a žebříkem.

Podejmlíko Půlrohlík

 

Vlasy. Netahej mě za ně, když přemýšlím.

Dnes jsme poobědvaly s Šilamáminým kamarádem. Nedal si lasagne, protože nemá rád brokolici (jak se tohle vůbec stane?) a místo toho si dal malajský guláš s "hovězím", což byla zásadní chyba, protože Malájci v guláši nebyli dobří.
U jídla se konverzovalo o strašidelných věcech, protože Šilamáma měla v kapse svého kabátu obzvláště děsivý příspěvek. Byla totiž svědkem toho, jak vypadá hokejové utkání mezi Oceláři Chomutov a Kometou Brno, respektive jak vypadá plná hala rozvášněných fanoušků, kteří všichni křičí naráz. Všichni. Naráz. Všichni.
Cestou domů si Šilamáma koupila bílopruhované šaty a obraz s rozpouštějícím se psíkem.
Podejmlíko si koupila další propisku s motivem Star Wars, aby se také cítila odměněně.
Vycházku jsme uzavřely monty-pythonovsko-godardovskou chvilkou u splavu.
Řekni, zahraju si ještě někdy na housle?
Rozpouštím se, rozpouštím se!

Podejmlíko Půlrohlík a Šilamáma Půlplicpryč

P. S.: Někdo se na náš blog dostal tak, že si googlil spojení "pomni, abys nezapomněl."

-"My daughter has memorized all your songs." -"Why did she do that?" -"'Cause I made her do it, that's why."

Obvykle jsem na svoje kruhy pod očima pyšná a pěstuji si je s láskou, ale když jsem se dnes viděla v zrcadle, tak jsem se sama sebe lekla, což už se mi dlouho nestalo.
Takže jsem si dovolila jako večerní program spát, abych měla energii na hlavní spánek dne, který mě ještě čeká.
Nějaký pán mě dnes na ulici spatřil, jak si prohlížím zrcadlovou kinetickou sochu, a požádal mě, jestli si může můj odraz vyfotit. Takže teď někde po světě chodí pán, kterému jsem dovolila vyfotit si můj obraz v pokřiveném zrcadle.
Také jsem dnes vešla do Františkánské zahrady vchodem, jakým jsem tam ještě nikdy předtím nevešla.
A co se týče vizuálního aspektu, přidávám fotky z minulého pátku, kdy jsme chtěly jet do Tišnova a místo toho jsme šly jenom na houbové lasagne a kokosové kari.
Jako bonusové kolo se nabízí otázka kdo si dal lasagne a kdo kari.

Podejmlíko Půlrohlík