Vlasy. Netahej mě za ně, když přemýšlím.

Dnes jsme poobědvaly s Šilamáminým kamarádem. Nedal si lasagne, protože nemá rád brokolici (jak se tohle vůbec stane?) a místo toho si dal malajský guláš s "hovězím", což byla zásadní chyba, protože Malájci v guláši nebyli dobří.
U jídla se konverzovalo o strašidelných věcech, protože Šilamáma měla v kapse svého kabátu obzvláště děsivý příspěvek. Byla totiž svědkem toho, jak vypadá hokejové utkání mezi Oceláři Chomutov a Kometou Brno, respektive jak vypadá plná hala rozvášněných fanoušků, kteří všichni křičí naráz. Všichni. Naráz. Všichni.
Cestou domů si Šilamáma koupila bílopruhované šaty a obraz s rozpouštějícím se psíkem.
Podejmlíko si koupila další propisku s motivem Star Wars, aby se také cítila odměněně.
Vycházku jsme uzavřely monty-pythonovsko-godardovskou chvilkou u splavu.
Řekni, zahraju si ještě někdy na housle?
Rozpouštím se, rozpouštím se!

Podejmlíko Půlrohlík a Šilamáma Půlplicpryč

P. S.: Někdo se na náš blog dostal tak, že si googlil spojení "pomni, abys nezapomněl."