Letos volba padla na pohádku "O statečném kováři".
Pro ty z vás, kteří ji neznají: Je dost depresívní a skvělá.
V jejím závěru se v doprovodné písničce zpívá zhruba tohle: "Tak si všichni žijí jako kuřátka, konec už nám zatím klepe na vrátka. Žijí všichni šťastně jako kuřátka, brzy bude končit naše pohádka."
Moje sestra se ke mně otočila, aby pronesla vtipnou/kousavou poznámku na téma, jak moc šťastně se asi žije kuřátkům, když v tom ji tíha celého okamžiku natolik dojala, že jsem jen viděla, jak se jí zachvěla bradička a oči zeskelnatěly slzami.
Pro zájemce také odkazuji na píseň Luboše Pospíšila "Kuřata v igelitu". Je dost depresivní a skvělá a může naznačit, proč moje sestra začala plakat.
Podejmlíko Půlrohlík
Žádné komentáře:
Okomentovat