Ve skutečnosti ta výměna dnes probíhala takto:
-"Já to řeknu tatínkovi a ten si to s tebou vyřídí." (já, věk 24 let)
-"Ne, protože já nemám auto." (sestřenice, věk 3 roky)
Není na světě moc větších blah než padesát minut v mírném mrholení stát s tříletým děťátkem na ramenou, aby vidělo na pódium pod rozsvíceným stromečkem, nebo mít tak fotogenickou sestru, že se předem podvědomě sladí se dvorečkem, na kterém jsem ji náhodou už dávno chtěla vyfotit.
Vyrovnat se tomu může třeba nenadálá radost, když jeden uprostřed internetů narazí na fotografii Marilyna Mansona se svým tatínkem.
Podejmlíko Půlrohlík
P.S.: Někdo se dostal na náš blog tak, že si vygůglil spojení "trhala jsem izolepu zubama".
Jak si škatulkujeme
A co jsi čekal - tuřín?
(14)
A chladně - skoro lhostejně - mi ukazovala obrazy
(226)
A pak že existují náhody - ať žijí záhady!
(19)
angel voice singing
(4)
Čtenářský koutek
(1)
dodatek
(1)
Heleno - miláčku - podej mi sirky
(10)
Hledat si ve světě jinačí obvazy.
(25)
Jedna paní povídala
(3)
Julie zradila Winstona Smithe
(12)
Kdo si Annu pamatuje
(14)
Konec dětství
(13)
lidé utíkali před vlakem jedoucím z plátna
(17)
Moje sestra odchází od věcí
(34)
Ona není chorá - je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem
(162)
ovečky žužlající boty
(77)
Paříž
(21)
Písně které mě zachránily
(2)
Podejmlíko Půlrohlík
(518)
Protestpříspěvek
(12)
Rolničky kam se podíváš
(26)
Řekly jsme slovu jdi a ono odcházelo
(186)
Sbohem sladký princi
(27)
Šilamáma Půlplicpryč
(386)
Šilamáma sukně pestrý
(10)
Těšeníčko jak krtek jablíčko
(30)
To je zvláštní
(23)
Vždycky pláču na svatbách.
(67)
When the Music's Over
(63)
že si nepamatuješ svoji poezii
(97)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat