A znám ji ve všem všudy.

Sestra mi vždycky říkala, ať si s tím hipsterstvím nezačínám, a už je to tady: při porcování avokáda jsem se dnes pořezala tak, že vypadám, jako kdybych přísahala Sarumanovi, že svůj lid vyvedu na drancování Theodénova království.
Dokonce se mi z toho zamotala hlava a musela jsem si lehnout, abych neomdlela, tak je to nebezpečné.
Také se mi už potřetí přetrhl řetízek s Panenkou Marií a českými granáty, které mají chránit svého nositele podle staré víry proti démonům. Asi to znamená, že na mě teď démonická přítomnost obzvláště dotírá.
V pondělí jsem poslala sestře esemesku ve znění: "Právě jsem omylem pustila na celý vagon vlaku asi pět vteřin usilovného ječení Cradle of Filth."
(Byla to tahle píseň, sami si vyberte, která část ječení by se vám tak hodila do vlaku plného otrávených lidí jedoucích do Prahy do práce.)
Sestřina odpověď zněla: "Nikdy jsem na tebe nebyla pyšnější."

Podejmlíko Půlrohlík