Šilamáma nám opět odjela, tentokrát do Banátu vařit rodinám s dětmi.
Chtěly jsme tento hořkosladký moment oslavit rajčatovými lasagněmi, ale po čtvrthodině ve frontě, která se téměř nehýbala, jsme byly nuceny přehodnotit tyto plány.
Sníst čtyři chlebíčky a dva zákusky na vlakovém nádraží na lavičce se také počítá jako hořkosladká oslava, ba?
Chtěla jsem si do série vyfotit odjíždějící mávající Šilamámu ve vlaku, ale celkové přehřátí organismu nebo co způsobilo, že jsem poněkud selhala. Vlak na většině fotografií je, ale se Šilamámou už je to horší.
Babička si mě potom ještě objednala na počítačová kouzla sestávající z kopírování fotek do počítače, a počítačová kouzla mega super extra sestávající z připojení flashky k televizi a prohlížení fotek v televizi. Cestou k babičce jsem si vyfotila jednu velmi krásnou zeď, kolem které chodím pravidelně, ale v tomto ostrém poledním světle se mi líbila alespoň dvakrát tak víc než obvykle. Je to moc nóbl zeď.
Podejmlíko Půlrohlík
Žádné komentáře:
Okomentovat