pátek 29. července 2016

At dawn my lover comes to me and tells me of her dreams.

Kdyby někoho zajímalo, jak dlouho vydržím stát bez hnutí na břehu rybníka ve snaze vyfotit kapra vyskakujícího do vzduchu v letu, tak je to 27 minut.
A kdyby někoho zajímalo, jestli se mi podařilo vyfotit kapra vyskakujícího do vzduchu v letu, tak nepodařilo. Mám jenom kruhy na vodě.
Ale zase se mi podařil takový ten klasický fail natáčení videí, kdy jsem si chtěla natočit kapry, jak plavou pod okřehkem a tlamičkami v něm dělají spletité cestičky a vypadá to jako hnízdo temných tvorů hemžících se pod hladinou, kdy jsem omylem zmáčkla nahrávání a nevšimla si toho, nahrála šum toho, jak jdu s foťákem po břehu, a když jsem namířila na rybník a zmáčkla spoušť, tak se nahrávání vypnulo a já potom minutu stála a "natáčela" rybník a nenahrávala nic. Mám tedy jenom první zkušební, nezaostřený, nehororový záběr.
A to vlastně ještě pracuji s předpokladem, že jsou to kapři, já vlastně pořádně nevím, jak vypadá kapr. V reálu to bylo fakt hororové (a trochu sci-fi, jako nějaká tajná měsíční krajina), budete mi muset věřit.
A úplně na závěr jsem potkala malou holčičku v růžové tutu sukýnce, co šla bosky po cestičce a hrála si se zelení.

Podejmlíko Půlrohlík











Žádné komentáře:

Okomentovat