Kdyby vás někdy zajímalo, jak vypadám, když do čtyř do noci pletu šálu, potom si všimnu, kolik je hodin, rychle běžím na nádraží, strávím čtyři hodiny ve vlaku plná strachu, že usnu a zapomenu přestoupit, jdu čtyři kilometry v mlhavém deštíčku a potom se vyfotím, tak takhle.
Podejmlíko Půlrohlík
P.S.: Vždycky, když jsem přemýšlela, do jaké koleje bych v Bradavicích asi byla zařazena, nejvíc jsem oscilovala mezi Havraspárem a Nebelvírem, ale v docela podrobném a pečlivě sestaveném testu na Pottermore mi vyšel Mrzimor. Myslím si, že to dává smysl.
P.P.S: Tak Šilamáma je taky Mrzimor, a ještě víc než já, ale na rozdíl ode mě hned za ním číhá její temná stránka.
Jak si škatulkujeme
A co jsi čekal - tuřín?
(14)
A chladně - skoro lhostejně - mi ukazovala obrazy
(226)
A pak že existují náhody - ať žijí záhady!
(19)
angel voice singing
(4)
Čtenářský koutek
(1)
dodatek
(1)
Heleno - miláčku - podej mi sirky
(10)
Hledat si ve světě jinačí obvazy.
(25)
Jedna paní povídala
(3)
Julie zradila Winstona Smithe
(12)
Kdo si Annu pamatuje
(14)
Konec dětství
(13)
lidé utíkali před vlakem jedoucím z plátna
(17)
Moje sestra odchází od věcí
(34)
Ona není chorá - je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem
(162)
ovečky žužlající boty
(77)
Paříž
(21)
Písně které mě zachránily
(2)
Podejmlíko Půlrohlík
(518)
Protestpříspěvek
(12)
Rolničky kam se podíváš
(26)
Řekly jsme slovu jdi a ono odcházelo
(186)
Sbohem sladký princi
(27)
Šilamáma Půlplicpryč
(386)
Šilamáma sukně pestrý
(10)
Těšeníčko jak krtek jablíčko
(30)
To je zvláštní
(23)
Vždycky pláču na svatbách.
(67)
When the Music's Over
(63)
že si nepamatuješ svoji poezii
(97)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat