Včera se tančilo, a to tak, že dost. Ovšem to, že budu jednou tančit v leopardím topíku s blond vyšisovanými vlasy, to by mě teda nenapadlo. (Podejmlíko mi napsala, že 'pic or it didn't happened', a na moji námitku, že na mobilu nemám foťák, odvětila 'To v celý hospodě nikdo nemá foťáka?', což samozřejmě někdo měl, ale víte, jak to je, je čas na válku a čas na milování a taky je čas na focení a čas na tančení. A tentokrát byl čas na tančení. Pointou této neuvěřitelně dlouhé závorky je, že vyfocený to teda nemám. Ty blond vlasy a leopardí topík, kdybyste to mezitím zapomněli.)
Dneska dopoledne a přes poledne jsem byla na vyjížďce veterány se svým báječným bratránkem a báječným kamarádem Tydýtem. Bílý kabriolet, podzimní krajina (MILUJU krajinu na Vysočině!!!! A zvlášť na podzim), zcuchané vlasy, počítání křížků u silnic, prostě idyla. A nakonec jsme ještě měli ovčí sýr. Byl moc dobrý. Pak jsem se mazlila se svojí milovanou sestřenkou a četla časopisy se svým báječným strýčkem.
Před chvílí jsem si přebarvila ty odbarvený vlasy na stříbrno (protože, kdo půjde dva večery za sebou do stejný hospody se stejnými vlasy?) a koukala se na Ano, šéfe. A brečela jsem u toho. A teď půjdu ven.
Krásný den.
Akorát teda nemám fotky. Takže Podejmlíko vytáhne nějaké z archivu, které s tímto postem nemají nic společného. Až na moji maličkost.
Šilamáma Půlplicpryč
Žádné komentáře:
Okomentovat