Abych popsala svůj dnešní narozeninový zahradní večírek nepřímo, dovolím si citovat:
"LEGIE: Krytone, najezte se s námi, prosím. Mimosianská kuchyně je vhodná i pro roboty.
KRYTON: Ano. Už dlouho sním o tom, že ochutnám její jedinečné pokrmy.
LEGIE: Pusťte se do jídla.
Vytáhne dýchací hadičku z ústního otvoru své masky. Ostatní mezitím bezradně zkoumají své příbory. Místo nože a vidličky má každý dva podivné nástroje, připomínající metlu do šlehače spojenou s modelem ethanolové molekuly. Legie si všimne jejich rozpaků.
LEGIE: Promiňte. Někteří z vás neumějí používat mimosianské hůlky z antihmoty.
LEGIE zapne na pár sekund své hůlky, které začnou rotovat a vydávat elektrický šum.
KRYTON: Já jsem zcela v obraze. Jsem naprogramovaný tak, abych zvládl všechny známé vesmírné stravovací techniky, včetně saturnského mluvícího nože a často smrtící marťanské bumerangové lžíce.
LEGIE: Ale ostatní.
Zmínění ostatní drží nemotorně svoje antihmotové hůlky a přihlouple se usmívají.
LISTER: Hůlky z antihmoty? (Snaží se předvést) S těma jíme pořád.
KOCOUR: Už ani nevím, jak vypadá lžíce.
RIMMER: Neusuzujte z několika zaschlých, pudinkových skvrn na Listerových kalhotách, že nám chybí vzdělání.
Nastartují hůlky. Hrouda jídla se zvedne z talíře a cestuje přes celý stůl až do úst LEGIE, což všichni sledují s těžko utajovaným úžasem.
KRYTON: Vtip je v tom, že se nesmí nikdy, za žádných okolností, zapnuté hůlky vzájemně dotknout, což ovšem my všichni tady přece víme.
KRYTON použije své hůlky a zvedne něco podobné ptačímu hnízdu. Není ovšem takový expert jako LEGIE, jídlo se kolébá ve vzduchu a uhýbá před jeho otevřenými ústy.
RIMMER: Tak, dobrou chuť. Dej se do toho.
LISTER: Ne, ne, až po tobě, Rimmere.
RIMMER: Dám ti přednost.
LISTER zkouší použít hůlky na pokrm před sebou. Snaha se mu vyplatí, ale jídlo se zvedne z jiného talíře, než o který usiloval. Zkouší si ukousnout, ale ztratí kontrolu nad hůlkami a hrouda odletí doprava... a zasáhne RIMMERŮV obličej."
Podejmlíko Půlrohlík
Jak si škatulkujeme
A co jsi čekal - tuřín?
(14)
A chladně - skoro lhostejně - mi ukazovala obrazy
(226)
A pak že existují náhody - ať žijí záhady!
(19)
angel voice singing
(4)
Čtenářský koutek
(1)
dodatek
(1)
Heleno - miláčku - podej mi sirky
(10)
Hledat si ve světě jinačí obvazy.
(25)
Jedna paní povídala
(3)
Julie zradila Winstona Smithe
(12)
Kdo si Annu pamatuje
(14)
Konec dětství
(13)
lidé utíkali před vlakem jedoucím z plátna
(17)
Moje sestra odchází od věcí
(34)
Ona není chorá - je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem
(162)
ovečky žužlající boty
(77)
Paříž
(21)
Písně které mě zachránily
(2)
Podejmlíko Půlrohlík
(518)
Protestpříspěvek
(12)
Rolničky kam se podíváš
(26)
Řekly jsme slovu jdi a ono odcházelo
(186)
Sbohem sladký princi
(27)
Šilamáma Půlplicpryč
(386)
Šilamáma sukně pestrý
(10)
Těšeníčko jak krtek jablíčko
(30)
To je zvláštní
(23)
Vždycky pláču na svatbách.
(67)
When the Music's Over
(63)
že si nepamatuješ svoji poezii
(97)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat