Následuje další součást souboru "Čas znovunalezený aneb Z archivu facebookových statusů".
9. listopad 2012
Dnes v noci ztratíš svoji duši.
A Andrea dodává: A ráno se probudíš do zvuku bubnů.
A Kristina dodává: Viděl jsem něco sedět na tvý posteli, v pokoji kde spíš.
A Marko se ptá: Jak víš že to sedělo, když to bylo něco?
A Kristina odpovídá: Gosling to povídal.
12. listopad 2012
Své oči upřeny máš vždycky do dálky. Nikdy ne na tu, která přichází.
/verše z básně z Kunderových Monologů/
Petr řekl: Jo, tuhle vetu sem si taky precet nekolikrat.
A Kristina vtipně postřehla: Základní hororový pravidlo, že jo.
Podejmlíko Půlrohlík
Jak si škatulkujeme
A co jsi čekal - tuřín?
(14)
A chladně - skoro lhostejně - mi ukazovala obrazy
(226)
A pak že existují náhody - ať žijí záhady!
(19)
angel voice singing
(4)
Čtenářský koutek
(1)
dodatek
(1)
Heleno - miláčku - podej mi sirky
(10)
Hledat si ve světě jinačí obvazy.
(25)
Jedna paní povídala
(3)
Julie zradila Winstona Smithe
(12)
Kdo si Annu pamatuje
(14)
Konec dětství
(13)
lidé utíkali před vlakem jedoucím z plátna
(17)
Moje sestra odchází od věcí
(34)
Ona není chorá - je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem
(162)
ovečky žužlající boty
(77)
Paříž
(21)
Písně které mě zachránily
(2)
Podejmlíko Půlrohlík
(518)
Protestpříspěvek
(12)
Rolničky kam se podíváš
(26)
Řekly jsme slovu jdi a ono odcházelo
(186)
Sbohem sladký princi
(27)
Šilamáma Půlplicpryč
(386)
Šilamáma sukně pestrý
(10)
Těšeníčko jak krtek jablíčko
(30)
To je zvláštní
(23)
Vždycky pláču na svatbách.
(67)
When the Music's Over
(63)
že si nepamatuješ svoji poezii
(97)
Žádné komentáře:
Okomentovat