Takže, v sobotu jsem po dlouhé době napsala báseň, což by už samo o sobě stálo za zmínku.
V pátek jsem měla po dlouhé době dojem, že vidím znamení.
A v neděli jsem po dlouhé době měla dojem, že vedou ke konci světa.
(Jinými slovy, zvadla mi květina, kterou jsem dostala od básníka, a večer jsem si poplakala u Melancholie v televizi.)
Ale konečně jsem přišla na to, jak bude vypadat Kosťa. Zamítla jsem domněnku, že by to mohl být velký statný metalista, a bude to zase malý vyplašený chlapec.
Aldous Huxley říká, že intelektuál je ten, který objevil něco zajímavějšího, než je sex. A to je to prosím pán, co napsal dvě pojednání o drogách.
Můj tatínek říká, že všechny básně, které se mi líbí, vypadají jako náhodně poskládaná slova za sebe.
U všech fotek jsem si v podstatě jen zkoušela, jakou mám nastavenou expozici.
Elvis ex machina.
Podejmlíko Půlrohlík
Jak si škatulkujeme
A co jsi čekal - tuřín?
(14)
A chladně - skoro lhostejně - mi ukazovala obrazy
(226)
A pak že existují náhody - ať žijí záhady!
(19)
angel voice singing
(4)
Čtenářský koutek
(1)
dodatek
(1)
Heleno - miláčku - podej mi sirky
(10)
Hledat si ve světě jinačí obvazy.
(25)
Jedna paní povídala
(3)
Julie zradila Winstona Smithe
(12)
Kdo si Annu pamatuje
(14)
Konec dětství
(13)
lidé utíkali před vlakem jedoucím z plátna
(17)
Moje sestra odchází od věcí
(34)
Ona není chorá - je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem
(162)
ovečky žužlající boty
(77)
Paříž
(21)
Písně které mě zachránily
(2)
Podejmlíko Půlrohlík
(518)
Protestpříspěvek
(12)
Rolničky kam se podíváš
(26)
Řekly jsme slovu jdi a ono odcházelo
(186)
Sbohem sladký princi
(27)
Šilamáma Půlplicpryč
(386)
Šilamáma sukně pestrý
(10)
Těšeníčko jak krtek jablíčko
(30)
To je zvláštní
(23)
Vždycky pláču na svatbách.
(67)
When the Music's Over
(63)
že si nepamatuješ svoji poezii
(97)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat