Jsme takové sestry, které se zabývají jen seriózními otázkami.
Například jsem si jistá, že dnes ve vlaku jsme si nějakou takovou položily. Ani za boha živého si ovšem nevzpomenu, co to bylo.
Pamatuji si jen, že předevčírem jsem se sestry ptala, jestli je v Kalifornii v zimě večer brzo tma.
Včera v akvaparku jsem se zase ptala, jestli se v češtině Mozart správně vyslovuje jako [mozart] nebo [mocart].
Nicméně jisté je to, že na Velikonoční pondělí před třemi lety jsme se vydaly k židli na poli, abychom nafotily fotky ke slavnostnímu založení tohoto blogu.
Podejmlíko Půlrohlík a Šilamáma Půlplicpryč
Jak si škatulkujeme
A co jsi čekal - tuřín?
(14)
A chladně - skoro lhostejně - mi ukazovala obrazy
(226)
A pak že existují náhody - ať žijí záhady!
(19)
angel voice singing
(4)
Čtenářský koutek
(1)
dodatek
(1)
Heleno - miláčku - podej mi sirky
(10)
Hledat si ve světě jinačí obvazy.
(25)
Jedna paní povídala
(3)
Julie zradila Winstona Smithe
(12)
Kdo si Annu pamatuje
(14)
Konec dětství
(13)
lidé utíkali před vlakem jedoucím z plátna
(17)
Moje sestra odchází od věcí
(34)
Ona není chorá - je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem
(162)
ovečky žužlající boty
(77)
Paříž
(21)
Písně které mě zachránily
(2)
Podejmlíko Půlrohlík
(518)
Protestpříspěvek
(12)
Rolničky kam se podíváš
(26)
Řekly jsme slovu jdi a ono odcházelo
(186)
Sbohem sladký princi
(27)
Šilamáma Půlplicpryč
(386)
Šilamáma sukně pestrý
(10)
Těšeníčko jak krtek jablíčko
(30)
To je zvláštní
(23)
Vždycky pláču na svatbách.
(67)
When the Music's Over
(63)
že si nepamatuješ svoji poezii
(97)
Žádné komentáře:
Okomentovat