O básnících a Jurském parku.

Pamatuji si, že jsem kdysi byla svědkem toho, že docela známý básník přednášel báseň od jiné ne tak úplně známé básnířky a nevěděl, co to je "arara". Potom se mě ten samý básník ptal, jestli jsem tu báseň s "arara" nepsala náhodou já, protože v jedné mojí básni viděl spojení "u vozu Praga RN".
Přivedlo mě to k úvaze, jestli je povinností docela známého básníka znát papouška araru a vědět, jakým druhem automobilu spáchala Olga Hepnarová svůj zločin.
Loni se mě po festivalu v Kutné Hoře ptaly dvě slečny recitátorky, co znamená podivný atraktor z mojí básně, a to už jsem si připadala trochu jako hipstrbásník, co dává do svých textů slova v naději, že nikdo nebude znát jejich význam. Potom jsem ale zjistila, že o podivném atraktoru se káže v Jurském parku a ulevilo se mi, že jsem vlastně mainstream.

Podejmlíko Půlrohlík