Můžeš zmizet. Spíš musíš.
Většinu koncertu Krch off bandu jsme strávili na schodech. Všechno to dávalo smysl, dokud jsem si nedodala odvahy a nezeptala jsem se. Snad se z toho vzpamatuju. Slíbil, že to nikomu číst nedá, že to je jen pro něj chápe. Trvá to dlouho, dýl než mi je milý, dýl než jsem ochotná přiznat. Z tý mašle si uvázal kravatu.
Má čekání smysl? To může trvat i několik let. A ten čas za to nestojí. Prostě špatný načasování. Řekl, že je to ironie. Když ne jeden, tak druhej. Kolika Slávků si asi nevšimnu kvůli sledování popela na zemi?
Ale mělo to svoje kouzlo. Ke štěstí stačí lom, plavky a déšť. Jen si nejsem jistá, jakej upíct dort. Měla bych se spíš soustředit na svůj nový cíl, a to najít si muže, který četl a má rád Sto roků samoty a zplodit s ním deset dětí. Jestli někoho takovýho znáte, dejte mi vědět.
Chci ten svetr zpátky.
Šilamáma Půlplicpryč
Jak si škatulkujeme
A co jsi čekal - tuřín?
(14)
A chladně - skoro lhostejně - mi ukazovala obrazy
(226)
A pak že existují náhody - ať žijí záhady!
(19)
angel voice singing
(4)
Čtenářský koutek
(1)
dodatek
(1)
Heleno - miláčku - podej mi sirky
(10)
Hledat si ve světě jinačí obvazy.
(25)
Jedna paní povídala
(3)
Julie zradila Winstona Smithe
(12)
Kdo si Annu pamatuje
(14)
Konec dětství
(13)
lidé utíkali před vlakem jedoucím z plátna
(17)
Moje sestra odchází od věcí
(34)
Ona není chorá - je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem
(162)
ovečky žužlající boty
(77)
Paříž
(21)
Písně které mě zachránily
(2)
Podejmlíko Půlrohlík
(518)
Protestpříspěvek
(12)
Rolničky kam se podíváš
(26)
Řekly jsme slovu jdi a ono odcházelo
(186)
Sbohem sladký princi
(27)
Šilamáma Půlplicpryč
(386)
Šilamáma sukně pestrý
(10)
Těšeníčko jak krtek jablíčko
(30)
To je zvláštní
(23)
Vždycky pláču na svatbách.
(67)
When the Music's Over
(63)
že si nepamatuješ svoji poezii
(97)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat