pátek 24. května 2013

Načež upadne do hlubokého spánku, který obvykle trvá od deseti hodin večer do druhého dne do osmi, do doby, kdy se koupe, a to se mu velice líbí.

Ach moji milí, byla jsem týden v lese a mám tolik věcí, že bude nejjednodušší začít tou nejobligátnější.
To je pěkné slovo. Nejobligátnější. To jsem asi ještě nikdy nepoužila.
Ale zkrátka, kočky! Kocouři!
První den za mnou přišli po střeše oknem.
Poslední noc se mnou poslouchali čínskou filmovou hudbu a já jsem se bála pohnout, abych je neshodila z postele.
Černý využil mé vlastní mlsnosti a nechal se zamknout v kuchyni a tam sežral dva bramboráky a ještě načal nivu, protože po nivě jsou kocourci jako diví.
Tulík mě přišel uchlácholit, když jsem psala scénář asi sedm hodin v kuse.

Podejmlíko Půlrohlík

 



Žádné komentáře:

Okomentovat