Večerní meditace nad fialovými botami.

Kdysi jsem prodala svoje krásné fialové boty jedné cizí slečně s dredy.
O několik let později jsem si v jiném obchodě s obuví zkoušela sandále, tedy seděla jsem na stoličce a nazouvala si řečené sandále, když kolem mě prošly boty, které vypadaly dočista stejně jako ty fialové boty, co jsem kdysi vlastnila a prodala. Zvedla jsem hlavu a viděla, že boty má na sobě slečna s dredy, byly to tedy moje krásné fialové boty, které mi po těch letech přišly říct, že jsou šťastné a že se jim daří dobře.

Potom jsem prodala ještě jedny krásné fialové boty další cizí slečně, která přišla na domluvené setkání a znala moje jméno, jakou školu studuji a vůbec prostě zkrátka věděla dobře, kdo jsem, protože znala moje básně. A vykládala mi o výletu do Assisi a o českých symbolistech.

A říkám vám to proto, že zítra jdu prodat další krásné fialové boty cizí paní, která bude mít s sebou dvě malé děti.

Podejmlíko Půlrohlík

Co znamená abruptivní? Takové hezké slovo. Chtěla bych ho používat.

Stromeček, co vypadá jako stařeček,
co se krčí u cesty,
ale když k němu přijdeš, tak zjistíš,
že to vůbec není pravda,
že to mrtvé dřevo k němu nepatří,
že je silný a že se může zmocnit všeho.

Tohle a ještě jednu větu jsem si včera zapsala do notýsku, když jsem si sedla uprostřed cesty v lese u řeky na zem chvíli před tím, než mi zavolala moje sestra.

Podejmlíko Půlrohlík

Náhodná myšlenka.

Vykládala jsem takhle mojí sestře historku o dešti a protože jsem čirou náhodu minulý týden vyfotila déšť, povím tu historku o dešti i vám a budete to mít i s obrázkem. 

Protože jsem teď pořád zalezlá a píšu. Moje okno je do ulice a je za ním jen šedý dům a nevidím ani nebe ani nic, no hrůza, a kvůli tomu jsem si nevšimla, že venku prší.
A protože jsem teď pořád zalezlá a píšu, říkala jsem si, že nutně potřebuju jít běhat. Když jsem vyšla ven, tak jen lehce poprchávalo, což se mi nezdál býti problém. Ale jak jen jsem přeběhla přes most a ocitla se v parku, tak se rozpršelo, jak jen to šlo.

Ale řekla jsem si, že ten svůj okruh stejně zaběhnu, protože svoje postavy ve scénáři pořád nutím chodit venku v dešti/bouři/bažině. 

Velkou část jsem ale nakonec jenom šla místo běžela, protože jsem měla brýle v ruce a bez brýlí jsem neviděla na cestu.

Myslím, že systematická práce na pečlivě vypointovaných textech ze mě postupně vytváří brilantního vypravěče bezpointových historek.

Podejmlíko Půlrohlík

Načež upadne do hlubokého spánku, který obvykle trvá od deseti hodin večer do druhého dne do osmi, do doby, kdy se koupe, a to se mu velice líbí.

Ach moji milí, byla jsem týden v lese a mám tolik věcí, že bude nejjednodušší začít tou nejobligátnější.
To je pěkné slovo. Nejobligátnější. To jsem asi ještě nikdy nepoužila.
Ale zkrátka, kočky! Kocouři!
První den za mnou přišli po střeše oknem.
Poslední noc se mnou poslouchali čínskou filmovou hudbu a já jsem se bála pohnout, abych je neshodila z postele.
Černý využil mé vlastní mlsnosti a nechal se zamknout v kuchyni a tam sežral dva bramboráky a ještě načal nivu, protože po nivě jsou kocourci jako diví.
Tulík mě přišel uchlácholit, když jsem psala scénář asi sedm hodin v kuse.

Podejmlíko Půlrohlík

 

Posloužíš mi ke stáří?

Učila jsem se na chatě. Vedle řepkového pole. Nadohled od rybníku s labutí. Jednou. Jestli tu maturitu zítra dám, tak vyhlásím historicky první giveaway našeho blogu o pytlík hašlerek!

Šilamáma Půlplicpryč

Když jde malý já i spát

Dva týdny nám na balkoně pod věšákem na prádlo ležel mrtvý černý pták. Já jsem si ho nevšimla a táta si myslel, že to jsou spadlý ponožky. Teď tam leží zabalený ve třech igelitkách a já sháním lopatku, abych mu udělala pohřeb.

Nejspíš jsem to dneska potentočkovala, ale tak lajf gous on, bude hůř. Prší a navázala jsem oční kontakt s borcem, co sledoval bouřku z balkónu protějšího paneláku. Chci ho.

A vypadá to, jako kdyby na nás shlíželo z druhé fotky boží oko.

Šilamáma Půlplicpryč

Sen o zlaté masce.

Musím si zapamatovat sen o zlaté masce.
Byl krásný, ale tady na té ploše to nedokážu popsat.
Jenom mám zkrátka ráda svou spící mysl za to, jak se naučila za posledních pár let dospět ke šťastným koncům.
Aniž by sen samotný přišel o ten pocit, že se právě stalo něco výjimečného, což u tragédie se jaksi považuje za samozřejmé.

Jsem teď zamilovaná do Bratrstva Prerafaelitů, tak jsem se naimplantovala do jedné jejich malby a představuji si, že žít v té době, byla bych jejich ideální modelka.

Podejmlíko Půlrohlík

Chodím po přeludech, opírám se o přízraky

V rámci přípravy na maturitu a přijímačky na vejšku jsem se naučila připravovat mrkvovou a okurkovou limonádu.

Mrkvová - kolik toho chcete, tolik mrkve uvařte doměka (já pro tři lidi asi půl kila), nechte vychladnout (jako pořádně, nejlíp přes noc) rozmixujte na kašičku, přidejte citron, mixujte pekelně dlouho (ať je to fakt hladký), dosladit podle chuti a nechat vychladnout (tipuju, že v týhle fázi by se to dalo jíst jako kojenecká výživa. Pak si trochu kydněte do skleničky a zalijte sodou, kyselomilci přidají i led, zimomilci nadrcený či nenadrcený led.

Okurková - oloupat dvě okurky, překrojit na půlky (lžičkou odstranit zrníčka), nakrájet na malý kousky, rozmixovat (festovně!), přecedit (pořádně!), vychladit v ledničce, dát do mixéru s ledem, citronovou šťávou (popř. vyrovnat cukrem) a mátou (normálně lístečky, prodávaj to minimálně v každým albertu) a vodkou (ale jen pokud jako já slavíte, že jste dali všechny didaktický testy státní části maturity). Pak mixujte a zas si to nalijte do skleničky a zalijte sodou.

Chtěla jsem z těch fotek udělat divné fotomontáže, protože jsou divné, ale to, co z toho vylezlo mě moc zneklidňovalo, a tak tam prostě akorát vypadám blbě.

Šilamáma Půlplicpryč

P.S. Jediným problémem zůstává, že přijímačky dělám z matiky, a ne z domáchích limonád :/

V pátek se můžeme nepodobat sobě v pondělí.

Pan Vajchr mi dělá radost.
Vždycky, když si za jeho zády postěžuju, že mě nebaví, co nám dává číst, tak se vytáhne s něčím skvělým. Posledně to byl sysel, dnes to byl Borjanin text o psu.
Pan Vajchr mi dělá radost.

Podejmlíko Půlrohlík

To nejděsivější chodí nad ránem

Noci jsou dlouhé, cesty domů víc.

Sice je hezky, ale jen venku.
Je chyba ve mě?

Šilamáma Půlplicpryč

Aleš (to je bubeník) už dva týdny nic nejedl.

Prý kvůli tomu vypadá velmi přemýšlivě. Ve mně to vzbudilo něžné, opatrovatelské city.
Zajímalo by mě, jestli nejíst je stejné jako nespat.
Miluji své rodné město, ale občas se stydím za jeho obyvatele. Zajímalo by mě, kteří obyvatelé se stydí za mě.

Podejmlíko Půlrohlík

Tohle město musí být město duchů.

Sestra povídá, že vstane, nakoupí to, co je potřeba k uvaření, přijde domů, uvaří to, potom se to sní.
Já povídám: "That's how I like it."
Sestra povídá, že život je krásný, když má člověk plán.
Měla jsem na sobě nový overal pět minut a už se do mě zamiloval doručovatel.
Sestře přišel pohled z Telče s nápisem "AHOJ".
A také, když si kreslíte obočí v jedoucím autobuse nebo jdete bosá pěšky po náměstí, lidé se na vás dívají. Můžete hádat, co patří ke které sestře.

Podejmlíko Půlrohlík

Nemůžu se déle zdržet, světýlka mě volají za zeď.

Veselme se.
Dostala jsem krasohled.
Julie je nyní proklatě roztomilá.
Už úplně přesně vím, jak se z Anny stane Ihana.
A vůbec jsem teď taková blažená.

Podejmlíko Půlrohlík

Kdybys mi řekla ať přijdu, přijdu.

V sobotu se stala spousta věcí. Ve čtyřech lidech jsme v hospodě kdesi na vesnici koupili dohromady 38 (slovy třicetosm) piv. Pak jeden kamarád rozbil kytaru a zjistila jsem, že děti, co byly malý děti, už nejsou malý děti.

Vesele si teď maturutuju a je to jednoduchý. Za odměnu jsem si koupila príma vzorovaný tričko a šatičky. Už se do toho města tak mockrát nepodívám a po tom sekáči se mi bude sakra stýskat.

Včera to bylo neskutečné a úchvatné a šíleně zábavné a francouzština je sexy a němčina vtipná a já se moc těším na Zámostí.

Na konci večera mě moje nejkámoška sprdla co vymýšlím za čárákoviny, když oba víme, že k sobě patříme a jsme na sebe zbytečně protivný.

Šilamáma Půlplicpryč

pobavený úsměv a vlasy, jaké už dávno nemám

nové vzorované tričko a nové vlasy. chybí mi už jen se vyprat v Perwolu

Pan Horanský řekl: "Bude to tajemné, básnivé a blbé."

V této chvíli jsem oficiálně 25 hodin a pár minut k tomu beze spánku. 

Můj mozek je vypnutý a zároveň v přesně tu stejnou chvíli pracuje na víc, než je vůbec jeho kapacita. 

Uvidíme, jak taková kombinace paranoie a schizofrenie prospěje mému tvůrčímu úsilí. 

Podporuji to 1210 minutami seriálu o krásném upírovi, zpěvem trpasličích melancholických písní (počínaje soundtrackovou písničkou z Hobita a konče Tragickou písní zavalených trpaslíků ve znění "bum prásk rána, mocný břink/strop se svalil, krápník cink/závan jako sviňa hned/uzavřel nám cestu zpět") a gotických písní z osmdesátých let střihnutých trochou reggae.
A taky jsem sama sebou trochu znechucená, když vidím, jak moc mé srdce dychtí po happy endu. Přijde mi slabošské ustupovat z prvotně nastolené cesty.

Podejmlíko Půlrohlík

Plamen živený touto touhou nemohla uhasit ani smrt.

Mnich mě přemluvil ke koupi knihy mnohem účinněji než kdejaký pouliční prodejce. Ale zase mi pochválil náhrdelník s očima, takže se svět vrátil do rovnováhy.
Zemřel kytarista kapely Slayer, budiž mu trůn v trashmetalovém nebi pohodlný.
Anna se začíná vzpouzet tomu, co jsem jí vymyslela, a to je hlavní důvod, proč jsem tady.
Proč jsem tady znamená proč nejsem ve svém pokoji, protože podvratné touhy mě vypudily z mého hnízda ven shánět cenu za lidskost.
Bratru bych chtěla jednou vlastnit červeného, hnědého, černého, bílého a modrého koně.

Podejmlíko Půlrohlík

Zmikundíku všetchsko neˇlepčí

Víte ono se to má tak, že za sebou právě mám první část písemných maturit a to slohovky z angličtiny. Sedím na počítačích a všichni ještě píšou a mám hroznej hlad.

Koupila jsem si v knihkupectví předevčírem Tuláka po hvězdách a hltám to. Skvělá knížka.

Pod třešní včera něco proběhlo, tak snad láska potrvá.

Podejmlíčko nevyletěla do vzduchu a to mě těší i tři dny poté.

Šilamáma Půlplicpryč

Jelikož to píšu ze školy, tak tu nemám žádné fotky, ale našla jsem nějakou, kterou fotil jeden můj drahý kamarád, tak tak. Takhle vypadám snad i mladě a perspektivně. Hrůza.