Po dlouhém rozhodování, zda budu zítra Superman nebo Batman, jsem se rozhodla, že budu Batman.
Pro jistotu jsem se byla včera projít v jeho ponožkách a pořád jsem si představovala, že kopu do věcí a hlubokým hlasem říkám: "Because I'm Batman." Tak, jako to říká v kreslených klipech youtuberských "How it should have ended".
Ještě jsem tu vlastně nevypisovala žádné názory ohledně filmu "Batman v Superman", protože jsem kupodivu potkala dost lidí, kterým jsem to mohla říct osobně a tak se moje potřeba ventilovat frustraci už uspokojila. Nejvíc mě dostalo, když kvůli Wonder Woman někdo ten film přirovnával k feministickým bijákům typu Mad Max: Fury Road. Takové srovnání bude možné teprve ve chvíli, kdy bude Superman nahý sedět ve vaně a někdo (ideálně já) k němu rozverně zcela oděn skočí.
Ale to jsem se dostala trochu dál od tématu. Odcházím poslouchat westernovou hudbu, hydratovat své buňky a trávit sacharidy z datlí.
Podejmlíko Půlrohlík
Žádné komentáře:
Okomentovat