Ach. Abych pravdu řekla, poslední měsíc se mi nechtělo příliš přispívat na blog.
Moje sestra byla v čudu, já jsem si chodila hrát s dětmi a s babičkami a počítala jsem si kilometry do statistiky.
Proč děti, ať řekne klidně mládež, ne.
V srpnu jsem nachodila sto padesát dva a půl kilometru za devatenáct dní.
Pletu si šálu a možná ještě později vyždímu z paměti, co jsem vlastně dělala. Nabarvila jsem si vlasy fialovou barvou. Snad i nějaké fotky různých dobrodružství se najdou.
Teď ještě oznámím, že sestra je zpět, o víkendu spolu jedeme do Kutné Hory mezi mladé básníky a budeme zase akční a aktivní.
Už včera jsme například vzaly babičku do kavárny a celý den jsme jako dvě šťastné opice citovaly hlášky z pohádky "Ať žijí duchové".
Posázaví podle vzoru stavení, Jouzo!
Obrazový aspekt dnešního příspěvku obstará moje nejpyšnější prázdninové dílo.
Podejmlíko Půlrohlík
Jak si škatulkujeme
A co jsi čekal - tuřín?
(14)
A chladně - skoro lhostejně - mi ukazovala obrazy
(226)
A pak že existují náhody - ať žijí záhady!
(19)
angel voice singing
(4)
Čtenářský koutek
(1)
dodatek
(1)
Heleno - miláčku - podej mi sirky
(10)
Hledat si ve světě jinačí obvazy.
(25)
Jedna paní povídala
(3)
Julie zradila Winstona Smithe
(12)
Kdo si Annu pamatuje
(14)
Konec dětství
(13)
lidé utíkali před vlakem jedoucím z plátna
(17)
Moje sestra odchází od věcí
(34)
Ona není chorá - je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem
(162)
ovečky žužlající boty
(77)
Paříž
(21)
Písně které mě zachránily
(2)
Podejmlíko Půlrohlík
(518)
Protestpříspěvek
(12)
Rolničky kam se podíváš
(26)
Řekly jsme slovu jdi a ono odcházelo
(186)
Sbohem sladký princi
(27)
Šilamáma Půlplicpryč
(386)
Šilamáma sukně pestrý
(10)
Těšeníčko jak krtek jablíčko
(30)
To je zvláštní
(23)
Vždycky pláču na svatbách.
(67)
When the Music's Over
(63)
že si nepamatuješ svoji poezii
(97)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat