Noční rozjímání

Asi nejvíc se mi na běhání v noci líbí, že při výběhu z domu se bojím i svého stínu, který se přede mnou šine po trávě, kdežto když končím sedmý kilometr, tak bych i démona z pekla rozšlapala, abych nemusela odbíhat z trasy.
Plus jsem v jednom týdnu třikrát potkala na stejném mostě stejného kluka a teď si nejsem jistá, jestli straším já jeho nebo on mě.
A do třetice všeho dobrého, co se týče obrazové přílohy, dáme si trochu vzpomínání na Šilamámu, jak odchází od věcí. (Kdo by to byl řekl, že loni vypadaly její vlasy takhle.)

Podejmlíko Půlrohlík