Dívala jsem se na Warholovu adaptaci Mechanického pomeranče (Vinyl, 1965) a myslím, že mi to trvale poškodilo psychiku, rozhodně víc než Kubrickův Mechanický pomeranč.
Taky jsem se dívala na film z roku 1935, který má v sobě fantastické prvky takového rozsahu, jaký bych od hollywoodského filmu třicátých let rozhodně nečekala. Unikátní.
A do třetice všeho dobrého jsem se dívala na nebe skrz vodu a machrovala u toho s vlasy. Už jsem tak opálená, že by si mě nikdo s upírem nespletl ani omylem.
(Žádné dítě nebylo zraněno během focení této sady fotografií.)
Podejmlíko Půlrohlík
P.S.: Někdo si našel náš blog tak, že si vyhledal spojení "I love you my baby, my sweet cherry".
Jak si škatulkujeme
A co jsi čekal - tuřín?
(14)
A chladně - skoro lhostejně - mi ukazovala obrazy
(226)
A pak že existují náhody - ať žijí záhady!
(19)
angel voice singing
(4)
Čtenářský koutek
(1)
dodatek
(1)
Heleno - miláčku - podej mi sirky
(10)
Hledat si ve světě jinačí obvazy.
(25)
Jedna paní povídala
(3)
Julie zradila Winstona Smithe
(12)
Kdo si Annu pamatuje
(14)
Konec dětství
(13)
lidé utíkali před vlakem jedoucím z plátna
(17)
Moje sestra odchází od věcí
(34)
Ona není chorá - je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem
(162)
ovečky žužlající boty
(77)
Paříž
(21)
Písně které mě zachránily
(2)
Podejmlíko Půlrohlík
(518)
Protestpříspěvek
(12)
Rolničky kam se podíváš
(26)
Řekly jsme slovu jdi a ono odcházelo
(186)
Sbohem sladký princi
(27)
Šilamáma Půlplicpryč
(386)
Šilamáma sukně pestrý
(10)
Těšeníčko jak krtek jablíčko
(30)
To je zvláštní
(23)
Vždycky pláču na svatbách.
(67)
When the Music's Over
(63)
že si nepamatuješ svoji poezii
(97)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat