Kočka mi ožužlala kytku, kterou jsem dostala od svého milovaného strýčka k narozeninám.
Kočka mi shodila fialku, co jsem dostala od svého nyní už nemilého jen tak, takže jsem si konečně přiznala, že je suchá a měla bych ji vyhodit. Symbolika?
Vřes zatím žije, ale moc šancí mu nedávám. Asi stejně jako sobě.
A nyní jsem se dostala do stádia, že mě uklidňuje kluk, kterej... těžko říct, jak ho charakterizovat. No, nicméně to, že mě uklidňuje je vážně zvláštní, a taky trochu absurdní. Ale díky.
Šilamáma Půlplicpryč
P.S. V den, kdy tahle fotka byla focena jsme se několik hodin hádali o ničem, a pak kreslili sovy a nindžu.
Jak si škatulkujeme
A co jsi čekal - tuřín?
(14)
A chladně - skoro lhostejně - mi ukazovala obrazy
(226)
A pak že existují náhody - ať žijí záhady!
(19)
angel voice singing
(4)
Čtenářský koutek
(1)
dodatek
(1)
Heleno - miláčku - podej mi sirky
(10)
Hledat si ve světě jinačí obvazy.
(25)
Jedna paní povídala
(3)
Julie zradila Winstona Smithe
(12)
Kdo si Annu pamatuje
(14)
Konec dětství
(13)
lidé utíkali před vlakem jedoucím z plátna
(17)
Moje sestra odchází od věcí
(34)
Ona není chorá - je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem
(162)
ovečky žužlající boty
(77)
Paříž
(21)
Písně které mě zachránily
(2)
Podejmlíko Půlrohlík
(518)
Protestpříspěvek
(12)
Rolničky kam se podíváš
(26)
Řekly jsme slovu jdi a ono odcházelo
(186)
Sbohem sladký princi
(27)
Šilamáma Půlplicpryč
(386)
Šilamáma sukně pestrý
(10)
Těšeníčko jak krtek jablíčko
(30)
To je zvláštní
(23)
Vždycky pláču na svatbách.
(67)
When the Music's Over
(63)
že si nepamatuješ svoji poezii
(97)
Žádné komentáře:
Okomentovat