Nevím, jak je na tom počasí u vás, ale já jsem vyběhla v devět večer jenom v květovaných kalhotách, šedých šatečkách a hobitím sametovém pláštíku (protože mě popadla touha povečeřet sendvič tuňák vejce, ale to není pointa této věty) a byla jsem naprosto adekvátně oblečena bez zimy a všeho.
Jeden pán mi u vchodu do večerky podržel dveře a galantně mi pokynul, že mohu vyjít ven, a skupina mladých lidí postávajících do té doby venku na chodníku si to vyložila tak, že je drží jim, tak jsme se na sebe ksichtili (vypadal také trochu jako hobit), zatímco jejich dlouhý zástup proudil dovnitř. Tedy, vážně nevím, jestli ta druhá věta vůbec dává smysl.
Každopádně - venku je teplo a já jsem našla jednu fotku Šilamámy v letních šatech.
Podejmlíko Půlrohlík
Jak si škatulkujeme
A co jsi čekal - tuřín?
(14)
A chladně - skoro lhostejně - mi ukazovala obrazy
(226)
A pak že existují náhody - ať žijí záhady!
(19)
angel voice singing
(4)
Čtenářský koutek
(1)
dodatek
(1)
Heleno - miláčku - podej mi sirky
(10)
Hledat si ve světě jinačí obvazy.
(25)
Jedna paní povídala
(3)
Julie zradila Winstona Smithe
(12)
Kdo si Annu pamatuje
(14)
Konec dětství
(13)
lidé utíkali před vlakem jedoucím z plátna
(17)
Moje sestra odchází od věcí
(34)
Ona není chorá - je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem
(162)
ovečky žužlající boty
(77)
Paříž
(21)
Písně které mě zachránily
(2)
Podejmlíko Půlrohlík
(518)
Protestpříspěvek
(12)
Rolničky kam se podíváš
(26)
Řekly jsme slovu jdi a ono odcházelo
(186)
Sbohem sladký princi
(27)
Šilamáma Půlplicpryč
(386)
Šilamáma sukně pestrý
(10)
Těšeníčko jak krtek jablíčko
(30)
To je zvláštní
(23)
Vždycky pláču na svatbách.
(67)
When the Music's Over
(63)
že si nepamatuješ svoji poezii
(97)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat