Inu, kde začít. Chtěla bych poděkovat za to, že když získám dojem, že na světě není skoro nikdo, s kým bych dokázala skutečně komunikovat, že mám pořád spoustu entit, o kterých platí opak. Mám tím na mysli zejména svou měsíční žábu a svou roční sestřenici. Ačkoliv je tu ještě má bojovnice, má sestra, můj bratránek, Savatage, kinematografie, stroj na mléčnou pěnu, sušené švestky, stroj na espresso a můj červený falešný kožich z druhé ruky.
Dále, přišlo mi ve sledu uplynulých událostí na mysl, že bych se měla více zamyslet nad rozdílem ve významu slov radikální a krutý a co z toho chci být, jestli vůbec něco.
Za třetí, dostala jsem chuť pouštět si studentské filmy a dojímat se u nich. (Dojetí plyne z toho, že největší přidané hodnoty neplynou z intence autorů. Asi. Ne. Mám teď hodně dojem, že mimo můj názor neexistuje světlo, měla bych zase zpokornět.)
Podejmlíko Půlrohlík
P.S.: Někdo se dostal na náš blog tak, že si seznamoval spojení "moje sestra je sexy".
Žádné komentáře:
Okomentovat