Já tedy nejsem největší příznivec živých stromečků, ale často si říkám, že když už na svá bedra brát tíhu podseknutí toho stromu, že by bylo krásné nechat ho jeden rok úplně bez ozdob, protože je okouzlující sám o sobě.
A také je nejspíš pravděpodobné, že jsme jediní lidé na světě, kteří přišli na parkoviště před obchoďák v červeném kožichu, modrých vlasech a kulhající kyčli, vybrali strom, vzali ho mezi sebe a odešli s ním pěšky do hlubin panelové džungle.
Podejmlíko Půlrohlík
Jak si škatulkujeme
A co jsi čekal - tuřín?
(14)
A chladně - skoro lhostejně - mi ukazovala obrazy
(226)
A pak že existují náhody - ať žijí záhady!
(19)
angel voice singing
(4)
Čtenářský koutek
(1)
dodatek
(1)
Heleno - miláčku - podej mi sirky
(10)
Hledat si ve světě jinačí obvazy.
(25)
Jedna paní povídala
(3)
Julie zradila Winstona Smithe
(12)
Kdo si Annu pamatuje
(14)
Konec dětství
(13)
lidé utíkali před vlakem jedoucím z plátna
(17)
Moje sestra odchází od věcí
(34)
Ona není chorá - je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem
(162)
ovečky žužlající boty
(77)
Paříž
(21)
Písně které mě zachránily
(2)
Podejmlíko Půlrohlík
(518)
Protestpříspěvek
(12)
Rolničky kam se podíváš
(26)
Řekly jsme slovu jdi a ono odcházelo
(186)
Sbohem sladký princi
(27)
Šilamáma Půlplicpryč
(386)
Šilamáma sukně pestrý
(10)
Těšeníčko jak krtek jablíčko
(30)
To je zvláštní
(23)
Vždycky pláču na svatbách.
(67)
When the Music's Over
(63)
že si nepamatuješ svoji poezii
(97)
Žádné komentáře:
Okomentovat