I love you my baby, my sweet cherry. You are my sweet strawberry.

Díváme se na Knoflíkáře, film o smrti a o náhodě/osudu, a tatínek (který občas neslyší nic, ani když se mu to říká do očí) si stěžuje, že tady slyší nějaké odporné bzučení.
Nezdá se mi to, jen čekám, až začne ve filmu hrát Hollywood od Už jsme doma.
Tatínek zastaví promítání, rozsvítí, přinese si židli a prohlíží si strop.
Nad oknem je v pavučině chycená moucha, bzučí o život, nad ní sedí pavouk a bleskově ji oplétá.
Dívám se na to a kromě citoslovcí řeknu: "To vážně vypadá jako ve filmech, když se ve filmech pavouk chystá pohltit mouchu."
A potom řeknu: "Osvobodíme ji."
Tatínek přinese vysavač, řekne "Tu už neosvobodíš.", oba je vysaje.
Pokračujeme v promítání a hraje Hollywood od Už jsme doma.

Podejmlíko Půlrohlík

P.S.: Někdo se dostal na náš blog tak, že zadal do vyhledávače spojení "filmy o mniších".