Přichází ta část roku, kterou bytostně nesnáším.
Nikdo nic neví a všude jsou lidé... Ech.
Pozitivní zprávou ovšem je, že i když jsem si zastřihla vlasy, pořád zůstávají magnificientní.
Nutně potřebuji, aby můj život vypadal takhle:
Podejmlíko Půlrohlík
Jak si škatulkujeme
A co jsi čekal - tuřín?
(14)
A chladně - skoro lhostejně - mi ukazovala obrazy
(226)
A pak že existují náhody - ať žijí záhady!
(19)
angel voice singing
(4)
Čtenářský koutek
(1)
dodatek
(1)
Heleno - miláčku - podej mi sirky
(10)
Hledat si ve světě jinačí obvazy.
(25)
Jedna paní povídala
(3)
Julie zradila Winstona Smithe
(12)
Kdo si Annu pamatuje
(14)
Konec dětství
(13)
lidé utíkali před vlakem jedoucím z plátna
(17)
Moje sestra odchází od věcí
(34)
Ona není chorá - je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem
(162)
ovečky žužlající boty
(77)
Paříž
(21)
Písně které mě zachránily
(2)
Podejmlíko Půlrohlík
(518)
Protestpříspěvek
(12)
Rolničky kam se podíváš
(26)
Řekly jsme slovu jdi a ono odcházelo
(186)
Sbohem sladký princi
(27)
Šilamáma Půlplicpryč
(386)
Šilamáma sukně pestrý
(10)
Těšeníčko jak krtek jablíčko
(30)
To je zvláštní
(23)
Vždycky pláču na svatbách.
(67)
When the Music's Over
(63)
že si nepamatuješ svoji poezii
(97)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Famous blogger spotted in Prague: Dneska jsem vás viděla na nábřeží u Národního divadla asi tak ve dvě. Ten fialovej kabát vám dobře padne. Pozdravy!
OdpovědětVymazatLudmilaCecílie
Jé, z toho mám radost. Přes léto jsem vášnivě psala bakalářské texty a trochu jsem u toho přibrala a teď mám problém všechno dopnout přes prsa.
VymazatDoufám, že se daří dobře!
No, ono upřímně, já jsem vás viděla z tramvaje, takže detaily dopnutí nebo nedopnutí jsem nezpozorovala, myslela jsem spíš, jak je ten kabát prostě hezky střiženej a jakou má barvu
VymazatLC
I tak je každá alespoň trochu pozitivní reakce úspěch:D
Vymazat