Měla jsem spoustu strašně důležitých myšlenek, ale zrovna si žádnou nevybavuju. Trochu se bojím toho, že zapomínám. Bojím se, že spoustu věcí zapomenu a jsou to důležitý věci. Nechci zapomenout. Třeba to, že stromy u babičky na zahradě se sázely před patnácti lety, že z balsamikovýho octa zálivku na obyčejnej okurkovej salát neuděláš, že mi nikdo neublížil, že to mám jen v hlavě, že moje prababička se jmenovala Hermína.
Takže poslouchat "nechat se opříst pavučinou, na všechno krásné zapomenout" není asi úplně ideální.
Ale přece je.
Šilamáma Půlplicpryč
A tyhle brejle jsem taky zapomněla kde jsou.
Žádné komentáře:
Okomentovat