středa 6. února 2013

Jak se dostaneme odtud tam.

Je dost pravděpodobné, že o možných světech už jsem tu něco blábolila. Nemůžu si ovšem odpustit další příspěvek na toto téma, protože
           a) moje sestra je dneska v hospodě a hraje karty
           b) Anna se odehrává v hodně možném světě
           c) zítra mám z toho zkoušku
           d) vyfotila jsem na ulici skvělou kost.
Umělecké dílo totiž umožňuje poznání něčeho, co nemusí být ve skutečnosti vůbec obsaženo.
Tím, že něco říkám, už něco dělám. To, co říkám, nemusí být to, co tím říkáním dělám.
Formalisté rozebráním a zkoumáním hodnot sebrali umění auru.
"Se slzami v očích," dodává Čechov ve scénické poznámce.
Osolsoběho definice divadla: Komunikace komunikací o komunikaci. (Smysly, rampa mezi jevištěm a hledištěm.)
V Donu Juanovi promluví socha.
Fikční svět: Hnusné kubánské pomeranče na plakátu s nápisem "Máme více vitamínů!" Představuje to neprokazatelný fakt existující zcela mimo naši skutečnost.

Podejmlíko Půlrohlík

PS: Ještě je také možné, že moje sestra byla v kině.





Žádné komentáře:

Okomentovat