středa 19. prosince 2012

Cejtím se jak Kafka před proměnou.

Dneska jsem čekala deset minut na svoji lektorku francouzštiny, pak jsem pro ni šla do kabinetu a nikdo tam nebyl. Tak jsem hodinu čekala na autobus a jela třičtvrtě hodiny dvacetpět kilometrů.

Pak jsem přišla domů hladová jak prase. A Podejmlíko ještě furt nedovařila tu večeři a to už jsem doma třičtvrtě hodiny! A večer jdeme naposledy do mé oblíbené hospody, kterou zavírají, což mě činí nešťastnou.

A navíc zmrtvýchvstání Pastuchy nebude. A když se Podejmlíko zeptala proč, tak jsem odpověděla, že Pastucha totiž nezmrtvýchvstal.

Šilamáma Půlplicpryč



Žádné komentáře:

Okomentovat