Polední dodatek

Právě jsem se rozplakala v práci, když jsem si při obědové pauze četla tenhle článek o Gabčíkovi a Kubešovi.

Šilamáma Půlplicpryč

Jsem naprosto poslední věc, co uvidíš, než půjdeš spát.

O víkendu, co byl, jsem věnovala nejkrásnější kytici, ze všech nejkrásnějších kytic, které jsem kdy někomu věnovala. Díky Zuzko.

O víkendu, co byl, jsem si nabarvila vlasy na oranžovo-třešničkovo-vlčímákověčervenou. Díky barvy.

O víkendu, co byl, jsem si spálila ramena, výstřih a nos. Díky sluníčko.

O víkendu, co bude, bude Zámostí. Těšeníčko.

O víkendu, co bude, bude na Zámostí Hentai a Zouváci se sborem. Těšeníčko.

O víkendu, co bude, bude Lištička, sestřička, jégr s redbullem, prej budou i nějaký fajnový těstoviny, prej má být i hezky, bude piknik, kozy, stoletá blogerka, tanečky. Těšeníčko.

O víkendu, co bude, bude mít Šilamamka už odevzdanou bakalářku, takže bude i víc duševní klid. Těšeníčko.

O víkendu, co bude, všechno bude.

Šilamáma Půlplicpryč

Mám toho moc

Mám toho moc.
Moc práce.
Moc školy.
Moc stresu.
Moc málo spánku.

Ale taky toho mám moc.
Moc prima lidí, se kterýma trávím čas.
Moc objímání a stání na špičkách.
Moc dobrýho jídla, který si vařím.
Moc akcí, na který chodím.

Sice toho mám moc, ale taky toho mám akorát. Jsou to hezký věci.

Šilamáma Půlplicpryč

A když už tu padla zmínka o mých narozeninách -

Tak tohle jsou dary, které jsem obdržela od Šilamamky:

Nádherný knoflík.
Vangoghovský notýsek.
Letadlová voda v kelímku.
Ubrousek s logem větrných mlýnů.
A na obrázku chybí papírový sáček se třemi trdelníky.

#estetika

Děkuji, Šilamamko.

Podejmlíko Půlrohlík

Zdálo se mi, že držím v náručí kočku, a ta kočka měla plnou pusu rozbitého růžového skla.

Někdo mi udělal radost a na moje narozeniny si koupil výšivku Lebowského ochraňujícího Bílého Rusa.
Když tak nad tím přemýšlím, dala bych si Bílého Rusa.

Podejmlíko Půlrohlík

Písně, které mě zachránily 2017

Loni se mi to velmi osvědčilo, tak si letos pro sebe musím udělat mentální poznámku, při kterých písničkách se mi magnificentně běželo při závoru na 11,5 kilometru.
Nutno říci, že letos jsem těsně po startu měla krizi jako Brno, takže mi všichni utekli a já větší část závodu běžela úplně sama, dokud mě na Pekelňáku nezačali předbíhat půlmaratonci při svém druhém kolečku. A spousta z nich mě povzbuzovala k dalšímu běhu, drahouškové rychlonozí.
Ale ani můj playlist mě nenechal ve štychu. Dokonce měl ve výsledku o pouhých 21 sekund víc než byl můj oficiální naměřený čas, takže mám možná věštecké schopnosti.
Letos jsem seřadila zvolené písně podle abecedy a byla zvědavá, jak to vyjde. Vyšlo to hezky. Letošní rok byl nejvíc rokem vyklidněných indie písniček, jejichž tempo mi nejvíc svědčilo, ale našly se i výjimky.

1. Až ti řeknu - Hentai Corporation: Pro úvodní rozběh jsem zvolila tyhle šílence, ačkoliv jsem se bála, že mi budou trochu vyhazovat z rytmu dýchání, ale to se vůbec nestalo. Postupná gradace písničky s finálním přechodem do absolutního šílenství byla pro start ideální. Bohužel hned po ní nasloupily podešťové plísně ve vzduchu, zatuhlé holeně a dlouhý kopec nad Slavicemi, kvůli čemuž se dostavila ona krize.

2. Dancing With Myself (a později White Wedding) - Billy Idol: Tohle je skoro bez komentáře. Kdybych poslouchala pár vybraných písní energicky rázného Billyho Idola pořád dokola, doběhnu možná i na měsíc.

3. How to write an Alt-J song - Fleece Music: Tohle parodické video náhodných zhulených týpků z internetu jsem objevila před pár měsíci a bývaly i doby, kdy jsem ho poslouchala několik hodin v kuse pořád dokola, a jak se zdá, tak se na ně i dobře běhá do kopce, což je jinak činnost, kterou snad jako jedinou na běhání opravdu nemusím. (A ještě nutno dodat, že v běhacím playlistu jsem kromě nich měla ještě i jednu opravdickou Alt-J píseň, ale ta se nakonec k běhu zase tolik nehodila.)

4. I Love You - Woodkid: Při téhle písničce se mi před očima promítaly záběry, které si pamatuji z nádherného klipu, a najedou jako by mi snad ani nevadilo, že prší.

5. Lonely Boy (a později Weight Of Love) - The Black Keys: Podobný případ jako Billy Idol. Skvělý rytmus, skvělá energie, Podejmlíko je dojatá a běží jako o život.

6. Orfeus - James Cole: Nesmím se ohlídnout, uvidím jenom stín, jojo, není nad správnou motivaci.

7. Qwerty - Mushroomhead: Tohle je obecně skvělá písnička na cvičení, skvěle se u ní i skáče přes švihadlo.

8. Ten Million Slaves - Otis Taylor: Řízná odrhovačka, která ve filmu Veřejní nepřátelé podbarvuje honičku, během které Christian Bale zastřelí Channinga Tatuma, to by jednomu dodalo mnoho sil běžet dál.

9. Who We Are - Imagine Dragons: Písnička sice obsahuje podezřelé množství melancholie, ovšem ne zase tolik, aby to bylo běžecky demotivační, a navíc skladby Imagine Dragons mají většinou super bicí, které člověka povzbuzují a pohánějí dál.

10. Wind - Annihilator: A naléhavá gradující vypalovačka na závěr, která mi měla připomenout, abych případně umírala až za cílem. Někde jinde v terénu by se k běhu asi moc nehodila, ale na finiš byla dobrá.

A mezi písně, které mám sice ráda, ale zjistila jsem, že pro běh se ve výsledku příliš nehodí, většinou kvůli funky rytmu a občas příliš demotivující melancholii, patří Božská komedie od Insanie, Pass This On od The Knife a When I Was Young od Golden Earring.

Podejmlíko Půlrohlík

Jo a naše sestřenice jsou, zdá se, nejlepší sestřenice. 

Kde jsou všichni?

Šilamáma se hlásí z pražského letiště. Už jsem dneska spala dvě hodiny a na rozdíl od Zvonařky je tu teplo. A nejsem tu úplně sama, tak mě to tolik nestresuje.
A stejně přemýšlím nad spoustou věcí. Třeba jestli mi ten pán na check-inu nelhal a opravdu bude stačit, když si svůj batoh vyzvednu až v Alesundu. Pač posledně to paní taky říkala a pak nám malém zavazadla zůstala v Oslu.

Šilamáma Půlplicpryč