Sestra a já máme babičku, co bydlí co by kamenem dohodil od tohoto zámku.
Kamarád přednášel o šlechtickém rodu, který na tom zámku sídlil.
Průsečíkem těchto informací byl hudební sál městské knihovny, kde jsme seděly my, babička, kamarád, klub seniorů a muž v roláku a tmavě modrém obleku s velikostně naddimenzovanou broží s erbem, který tvrdí, že je potomkem nemanželského levobočka zmíněného rodu.
Dozvěděly jsme se, že:
Po jistou dobu existoval v českých zemích rod, který všechny své mužské potomky pojmenovával Boreš, bez ohledu na to, kolik těch potomků bylo. Šilamáma od té doby nemůže myslet na nic jiného, než že bych chtěla být členkou takového rodu, mít deset Borešů a ovládnout s nimi svět.
V Schönwaldu stával vážně pěkný skleník.
O Bedřichu Vilémovi se jako o jednom z mála neříkalo, že by měl pletky s Marií Terezií.
Marie Terezie poslala všem zemským soudům rázně formulovaný dopis, že jestli jí nepřestanou posílat hloupě napsané rozsudky o odsouzených čarodějnicích, že je nechá poslat na nucené práce všechny, a že zakázala církevníkům kázat proti čarodějnicím, protože je to přežitek, který do moderní společnosti nepatří.
Podejmlíko Půlrohlík a Šilamáma Půlplicpryč
