Summer's almost gone

Byla jsem čtyři dny na chatě.

Přes den spát, vařit, ležet v hamace a háčkovat.

Večer na večeři do mlýna se starousedlíky a kočkami.

V noci pít ve sklepě, který se přes den staví.

Žít.

Šilamáma Půlplicpryč

We had some good times
But they're gone

The winter's comin' on

Summer's almost gone

Znovu studená ryba!

Další tři rybky, ach. Nemám ráda paví očka, ale pořídila jsem si světlounce modré, skoro průsvitné, nádherné, dokonalé. A dvě korálové platy, to jsou taky bobečci.
Jsem toho názoru, že Šilamámě to na následující fotografii velmi sluší. Je to ovšem hluboká minulost.

Podejmlíko Půlrohlík

Studená ryba

Včera jsem dostala chuť podívat se na Titanic. Dvakrát po sobě. Docela strašidelné.
Sestra teď čte Houellebecqa a ten se v Možnosti ostrova velmi krásně vyjádřil k jednomu z mých filmových názorů:
      "Rozhodl jsem se zůstat tentokrát v Madridu celý týden, a o dva dny později jsem s Esther zažil malou hádku ohledně Ken Parku, posledního filmu Larryho Clarka, který chtěla vidět. Nesnášel jsem už Kids, o to víc jsem nesnesl Ken Park, scéna, kdy ta hnusná malá zrůda mlátí své prarodiče, pro mě byla obzvlášť nesnesitelná, tenhle režisér se mi hnusil na nejvyšší míru a asi právě tak nefalšované znechucení působilo, že jsem nebyl schopen se ubránit a musel to říct nahlas, přestože jsem tušil, že Esther ho má ráda jen ze zvyku, z konformismu, protože bylo cool schvalovat znázorňování násilí v umění, že ho má ráda vlastně bez velkého přemýšlení, jako má ráda třeba Michaela Hanekeho, aniž by si uvědomovala, že bolestný a duchovní obsah filmů Michaela Hanekeho je pravým opakem děl Larryho Clarka."

Podejmlíko Půlrohlík

                        

I'd rather be burned than be living in debt.

Petra Hříčky baví

Nad Příkořím
k radosti stačí
čočková polévka

Babiččina.

Přežila rakovinu

a na první svatbě své vnučky
měla bílou vyšívanou košili.

Možná bude fazolová.

Šilamáma Půlplicpryč

 

Vždycky pláčeme na svatbách

Pravděpodobně donutím Šilamámu, aby sem něco pěkného napsala.
A když ne, tak vám jenom oznámím, že teď čtu Zaklínače a to následujícím způsobem:
Když se posadím k místu, kde leží, otevřu ho na náhodné stránce a čtu tak dlouho, dokud se mi chce. Scénku s pálením čarodějnice jsem četla už čtyřikrát a scénku s vařením polévky alespoň osmkrát.

Podejmlíko Půlrohlík

Co mi psali lidé za posledních pár dní:

Adam: "Prosím ty smajlíky jsou hrozne predstavuj si misto nich ty klasicke tecky a déčka a zavorky"
Lenka: "Pan Oliva mi přijde v pohodě."
Michal: "je na tom výborný že by tam ti upíři vlastně vůbec nemuseli být"
Mayo: "cool girrl + amazing dress"
Anna: "Ahoj, měla bych zájem o tento plášť."
Alice: "Myslel sis, ze ma te laska a uz sahas na ocaska."
Lukáš: "Gratuluju! Jsi skvela!!"
Jan: "Mě se naposledy sekl fb a ty už jsi tam pak nebyla."
Soňa: "Chtela jsi byt Kruta. Tak tady to mas."

Podejmlíko Půlrohlík

I'm here. You are all I have.

Každý týden ve středu mě od šesti hodin najdete hrát BANG! nebo poker s kamarády v jedné hospodě.
Každý týden ve čtvrtek večer chodím do filmového klubu.
Každý týden v neděli hraji od tří hodin odpoledne lakros na jedné louce.

Mám ráda svoje rituály.
Mám ráda obyčejnost, která je právě svou obyčejností zajímavá.
Mám ráda čtení jedné knihy (nebo desíti) každý rok alespoň dvakrát. Pomáhá mi to přemýšlet nad jednou věcí různými způsoby v různých časech a pocitech.

Na dlouhé cesty preferuji autobus před letadlem. Miluji ten pocit, kdy stojím s čajem z automatu v cizí zemi a dívám se na ty svištící auta. Ráda si pak dám třeba ještě štrůdl nebo croissant a vše ve vesmíru je tak, jak by mělo být.

Šilamáma Půlplicpryč

Trvalo mi rok, než jsem se probudila.

Nechala jsem Šilamámu za sebou a trochu jsem si zacestovala vlakem a úplně jsem si ji v tom spěchu zapoměla vyfotit. Ale však ono na to dojde. Pořídila si desítky nádherných punčocháčků, takže z ní osobnost jen čiší.
Vlaky měly zpoždění, ale každý průvodčí se na mě zjihle podíval a řekl: "Já jim tam zavolám a oni na vás počkají." A potom jsem tančila sama v sešeřelém kupé.
Dnes se jdu podívat na filmy střihačů.

Podejmlíko Půlrohlík

Unaveni tancem

Jsem zpátky v naší milované zemi. Jsem zatím šťastná jak blecha. Konečně jsem viděla hvězdy. Tento vypuštěný rybník je prostě apokalyptický.

Šilamáma Půlplicpryč

Ta dcera je bláznivá

Tak mám klauzury za sebou a teď mi asi na tři týdny začínají jediné opravdové prázdniny. Mám chuť napsat divadelní hru, nebo vlastně dvě. Tak to udělám.

Podejmlíko Půlrohlík

Ale všechny lodě se přeci nepotopí na Vltavě, že? - Ne, ale všechny se potopí až na dno.

Posledních pár hodin v tomhle prokletým městě.
Pak.... pak se potkáme v pekle.
A bude hůř.

Jen bych chtěla říct, že mám ráda vzory na oblečení. Nejlíp všechny zaráz.

Šilamáma Půlplicpryč

Klisny na sukni mám

Tak já vám něco řeknu, na týhle fotce jsem dokonale krásná.
A všichni se povinně podívejte na tohle video: Psy - Gangam Style. Miluju, jak Asiaté v pochopení slova "postmodernismus" nakopávají Evropě i Americe zadek ve vážně velkém stylu.

Podejmlíko Půlrohlík

Hvězdy jsou jak sedmikrásky.

Poslední post byl extrémně stručný. Tento není.

Věci, co mě tu překvapily:

• Ve všech barech, či restauracích (ve kterých jsem byla) byly společné záchody pro muže a ženy.
• Když jsem si řekla o náplast na pořezaný prstík, vyfásla jsem pidikondomek. Místo náplasti.
• Pivo v hospodě tu stojí od šesti eur nahoru (za půllitr).
• V obchodech prodávají jen jeden druh mouky.
• V neděli není nikde otevřeno. Jen supermarkety mají do jedné odpoledne.
• Na poště se kupují známky u samoobsluženého automatu.
• V noci tu nejsou vidět hvězdy. 
• Restaurace (většinou se netýká brasserií) bývají otevřené jen přes oběd a přes večeře. (asi 12-15 a 19-22)
• Cena přílohy je započtena zpravidla v ceně jídla.
• Je mi tu velikost kalhot 36.
• Pivo ve skleněným půllitru v obchodech prakticky nemají. Buď 25 cl anebo ty lepší piva mají v sedmičce. I se špuntem jak šáňo. Fakt šílený.
• Vyskytují se tu prodejny/obchody/nevím jak to pojmenovat, jež se u nás prakticky nevyskytují. Nebo minimálně ne v takovém množství. Prádelny samoobslužné, prádelny s obsluhou (i žehlení). Obchody, kde upravují oblečení. Teď si zrovna nemůřu vzpomenout, ale bylo toho víc.
• Všichni, všude a za všech okolností platí kartou.
• V restauraci vás uvedou ke stolu, dostanete vodu a pečivo.
• Líbají se tu při pozdravu na tváře, ale to je dost zprofanováno.
• V Boloňským lesíku jsou prostitutky kolem silnice i ve dne.
• Je tu daleko víc reklam na seznamky. Jsou všude. V televizi, v metru, na ulici. 
• Francouzi neříkají při focení "fromage" ale "tvistytý".

Určitě mi hlava nebrala víc věcí, ale moje hlava toho moc nepobírá nikdy.

Šilamáma Půlplicpryč

Puteaux/Defense aka Beton/Nebe

Šilamáma aka What the fuck?!?

Catch up!

Vincent: And in Paris, you can buy a beer at McDonald's. And you know what they call a Quarter Pounder with Cheese in Paris?
Jules: They don't call it a Quarter Pounder with Cheese?
Vincent: Nah, man, they got the metric system. They wouldn't know what the fuck a Quarter Pounder is.
Jules: What do they call it?
Vincent: They call it a "Royale with Cheese."

Jules: "Royale with Cheese."
Vincent: That's right.
Jules: What do they call a Big Mac?
Vincent: A Big Mac's a Big Mac, but they call it "Le Big Mac."

Šilamáma Půlplicpryč

Já tam normálně nejim. Nikdy.