Náš tatínek vypráví o tom, jak se dostal k francouzskému naturalismu.

Klíčem ke všemu byla pradědečkova knižní police plná titulů jako Kapitál Karla Marxe a podobných.
Mezi nimi se vyjímal jeden speciální nápis: Émile Zola - Zabiják.
Dále je nutno říci, že náš tatínek byl tehdy malý chlapec a malému chlapci se kniha s názvem Zabiják přirozeně zdá velmi přitažlivá.
Dospěláci v takových případech samozřejmě říkají věci jako "to není pro děti" a "necháš to na pokoji" a to způsobuje, že se malému chlapci zdá přitažlivá ještě víc.
Malý chlapec tudíž ve škole machruje a tvrdí, že tu knihu četl. Pan učitel se křivě pousměje a zeptá se malého chlapce, o čem to je.
Malý chlapec s gustem vypráví, jak tam chodí ti zabijáci a vraždí lidi. Je panem učitelem veřejně ponížen, protože o tom to přece vůbec není.
V pozdějším věku se ke knize doopravdy dostane, přečte si ji a woah, konečně zjistí, o čem to vlastně je.

A v tom se skrývá naděje pro nás pro všechny, že jednou třeba zjistíme, o čem to vlastně doopravdy je.

Podejmlíko Půlrohlík