neděle 31. května 2015

Nikdo nikomu nerozumí. Všichni poslouchají. A tančí.

Ani nevím, co bych měla psát.

Snad jen abych parafrázovala moji milovanou sestru: Zdá se, že poslední dobou mám problém nejen s temnotou v mém srdci, ale i v mém oblečení.

Šilamáma Půlplicpryč




úterý 26. května 2015

Nebreč. Lidstvo se vyhubí samo.

Ráda chodím kolem kostela a jedné věže se zvonem Na obou stavbách jsou na střeše umístěny obydlí pro holuby.
Kolem obou staveb se nachází park, respektive dva oddělené oplocené plácky s lavičkami a květenou.
Jeden z parků je nyní zavřený a na brance se skví nápis zhruba ve znění "z důvodu revitalizace trávníku park uzavřen".
Za plotem je na místech, kde byl dříve trávník, vidět jen černá plocha hlíny se zasetým novým trávníkem.
Po černé ploše hlíny se pohybují desítky holubů a pilně vyzobávají veškerý osiv.

Nějak si myslím, že můj oblíbený park bude odteď značně metalový.

Podejmlíko Půlrohlík


neděle 24. května 2015

Ta zmrzlina chutnala jako dětská pasta na zuby

Sobota byla velice zajímavý den. Takovýmtím blaženým způsobem.
Zahájily jsme jej vstáváním o půl sedmé (já jsem za sebou měla 2,5 hodiny spánku a Podejmlíčko 3 hodiny spánku).
Posléze jsme se přesunuly za dětmi na hlídání.
Stavěli jsme domeček z židlí, polštářů a prostěradla.
Dostala jsem na vlasy všechny dětské sponečky, které naše malá sestřenka nenosí.
Vyrazili jsme na trh pro jahody a květiny a fotili se u paneláku. #normcore
Koupili jsme jahody a květiny a vyzvedli cdčko.
Na autobusové zastávce našli tak šest čtyř až šestilístků.
Smažili jsme lívanečky a baštili polévku.
Slavili narozeniny naší tety - pili víno, hráli halmu a vrchcáby, jedli chlebíčky a poháry.

Celé odpoledne pršelo.

Šilamáma Půlplicpryč










,,Myslíš si, že jsme prokletý?" ,,No, dost by to vysvětlovalo."

Jsou to jenom vlasy.
Jsou to jenom vlasy.
Jsou to jenom vlasy.
Jsou to jenom vlasy.
Jsou to jenom vlasy.

Ale znamená to víc.

Šilamáma Půlplicpryč


pátek 22. května 2015

Jednou jen zaslechneš křik racků na mělčině, víckrát už srdce tvé ve hvozdě nespočine.

Člověk pozná, že se ho zmocňuje dospělost, když sní rajskou a porci lasagní, obejde dva obchody a už se ho zmocňuje únava a touha zase někde spočinout.
Během spočinutí jsme se sestrou řešily, kde se ve světě Minority Report berou oči na transplantaci. Mrtvému člověku nemůžou oči ukrást, v databázi je přece záznam, že je mrtvý. Unést někoho a tajně mu vzít oči také není možné, protože v databázi je záznam, že je pohřešovaný. Dovážejí se oči z ciziny? Dají se očím falšovat záznamy? Kdyby se daly očím falšovat záznamy, tak není potřeba transplantovat oči, stačí zfalšovat záznamy. Otázky, otázky.

Podejmlíko Půlrohlík




středa 20. května 2015

Měla jsem sen.

Je tohle lucidní snění? Já myslím, že to je lucidní snění.
Zdálo se mi, že se houpu v houpacím křesle. V rámci snu si říkám: "Teď je mi tak příjemně a pohodlně, že by mohl někdo přijít a vylekat mě."
Někdo přišel a vylekal mě.
Lekla jsem se a snila dál.

Podejmlíko Půlrohlík



úterý 19. května 2015

Mám vlasy a nebojím se je použít.

Včera jsem si před cvičením upletla tak spektakulární cop, že jsem pocítila okamžitou touhu jej nějak důstojně vyfotit.
Včerejší poznatek: Na klečení s hlavou přitisknutou ke krajkové dečce na konferenčním stolku ve snaze jednou volnou rukou kolmo vyfotit na dané dečce ležící vlastní cop není nic důstojného.
Další poznatek: Když skáču přes švihadlo přesně třicet minut, tak ho přeskočím přesně 1118krát.
Přidávám svoji bílou nohu na našem krásném koberci a esteticky pohrdavý hněv mojí sestry, který pochází z nedělního poledne až odpoledne.

Podejmlíko Půlrohlík




pondělí 18. května 2015

,,Vyspala ses?" ,,Ne"

Ve čtvrtek jdeš hrát fotbal se samejma klukama a dáš gól.
V pátek jdeš na punkovej a metalovej koncert do Pekla a potkáš spolužačku ze základky.
V sobotu pečeš muffiny a zapékáš brambory.
Ráno v neděli potkáš na náměstí člověka a dává to smysl.
Odpoledne se koukáš na hokej a smysl to nedává.
V pondělí jdeš na oběd a je to fajn.
Pak si koupíš talíř s rybou a koukneš na krátký film Kdyby ryby.
Možnosti tu jsou.

Šilamáma Půlplicpryč

P.S. Doplňuji to lehce retro fotkou jak si ke mě čuchá Vlastimil v mých šatech.
P.S.S. Akorát rozčesat si vlasy po takovém víkendu je vážně bolestivá a nepříjemná věc.




pátek 15. května 2015

B.B. King (16.9.1925 - 14.5.2015)

Zemřel B.B. King. Král bluesu.
Když si to tatínek ráno přečetl, rodinně jsme se objali a pustili jsme si jeho album Blues summit.
Běžte si s ním zaplavat.

Už nebude další král. 15 cen Grammy, 15 dětí. 89 let.

Šilamáma Půlplicpryč a Podejmlíko Půlrohlík


čtvrtek 14. května 2015

To je ti takový pěkný

Byla jsem na výletě o víkendu.
Bylo to moc hezké.
Byla tam spousta starých aut a lidí ve starém oblečení.
Můj osobní favorit byl pán na kole s flašinetem a fajfkou (jezdil i bez držení!)
Můj další osobní favorit bylo roztomilé fialové autíčko. V takovém se vyloženě vidím.
A pak černé auto z první fotky, ve kterém vyloženě vidím, jak odvážejí prominentní vězně na popravu.
Kančí svíčková a plzeň tomu také dost pomohla.
Za hezký výlet a fotky patří speciální dík Tydýtovi.

Šilamáma Půlplicpryč










neděle 10. května 2015

Když připustím, že vidím, měl bych vidět víc.

Mám nové brýle, ale to není náplní dnešního zápisku.
Náplní dnešního zápisku je příběh o tom, jak dnes moje sestra vykonala dva pošetile skvělé činy:

1. a) Kontext k pošetile skvělému činu číslo jedna:
Jsme obě velkými - velkými! - fanynkami muzikálu Jesus Christ Superstar. V jeho velkém finálovém čísle Jidáš Iškariotský v české verzi zpívá tato slova "Bylo chybou strategie v dobrém i zlém, že jsi zvolil špatnou dobu a zaostalou zem. Bez rádia bez novin a televize dá se lidem těžko prodat sebelepší vize. Ber to jak ber, já se tě jen ptám."
1. b) Pošetile skvělý čin číslo jedna (a kontext k pošetile skvělému činu číslo dva):
Když jsme dnes s babičkou hrály karty (žolíka), prozpěvovaly si a cucaly u toho hašlerky, moje sestra řekla: "Ber to jak džber, já se tě jen džbán."

2. Pošetile skvělý čin číslo dva:
Když jsem čímsi provokovala moji sestru (člověk si nemůže pamatovat všechno), tak moje sestra vzala hašlerku a hodila ji po mně. Hašlerka mě trefila do čela, od kterého se odrazila, přeletěla přes celý stůl a přistála v mojí sklence s vodou, kterou babiččina kamarádka osobně ručně pomalovala jemným modrofialovým kvítím.

Podejmlíko Půlrohlík





sobota 9. května 2015

Dnes brzy ráno jsem usnula na pohovce v obývacím pokoji.

Další náhodné události:
Na autobusové zastávce jsem nepoznala jednu sousedku.
Poslala jsem sestře sms zprávu ve znění: All aboard the feels train: "Your poison is like honey to my soul."
Dostala jsem od sestry sms zprávu ve znění: I'm in love with your brother. What's his name?
Viděly jsme plnokvětý tulipán.
Dozvěděly jsme se o životě partyzána z domu pod zámkem.
Bledý průvodčí, který se mě jednou dotkl studenými prsty, si pamatoval, že mě odbavoval i dnes ráno.
Našla jsem mezi poli velkou jámu v zemi.
Jako milovník přírody bych z ní neměla mít takovou radost.
Kdyby byly některé z těchto fotek černobílé, tak budou velmi děsivé.
Některé z nich ne.

Podejmlíko Půlrohlík





 

úterý 5. května 2015

Slzy jsou věčné. Za každého, kdo se rozpláče, někdo jiný přestane.

A nyní, milé děti, příběh přímo do pocitů.
Muž (mladík) Ryan McHenry, autor série krátkých klipů "Ryan Gosling won't eat his cereal", zemřel na rakovinu kostí ve věku 27 let.
A co udělal Ryan Gosling?
Konečně snědl své cereálie.

Speciální díky Strýci Bochníkovi.

Podejmlíko Půlrohlík



sobota 2. května 2015

Tak já si dám pivo.

Mám za sebou velmi hezký víkend, který v podstatě ještě neskončil. A to je krásný.
Byla jsem ve vesnici, jež má ve jménu kostel.
Hráli jsme městečko Palermo a bylo to velmi krásné.
Zvládli jsme dojet do patnáct kilometrů vzdáleného města do kina na Avengers. Logistický úspěch!
Psychické kolapsy zůstaly výsadou pouze jednoho večera a tak to bylo opravdu velmi blažené.
A cestou domů jsme stopli týpka, co jel zvučit Arakain do Písku.
Doplňuji toto Ježíšem a mladou Šilamamkou s budíkem.

Šilamáma Půlplicpryč



-"My daughter has memorized all your songs." -"Why did she do that?" -"'Cause I made her do it, that's why."

K narozeninám jsem si dala dárek podívání se na poslední velký film s Bobem Dylanem, který jsem ještě neviděla. Česky Inkognito, anglicky Masked and Anonymous, celkově šílený. Perličkou je to, že Dylan je pod pseudonymem Sergei Petrov spouautorem scénáře.
Ráda bych také poznamenala, že právě pracuji na scénáři, kde má hlavní mužská postava příjmení Petroff, ale to je kvůli těm klavírům a jmenuje se tak už asi sedm let a to příjmení vymyslel Tomáš.
Kdybyste se dívali na ten odkaz na ČSFD, tak ten nejdelší a nejfanatičtěji obdivovatelský komentář je samozřejmě ode mne.
V tom filmu ve stresu před velkým koncertem, který organizuje, jedna z postav poslouchá rádio, a z rádia běží zpráva v tomto znění:

"Geologist in Trenton are digging the world's deepest hole there and have reached the death of 30 miners. Scientists have measured the temperature down there and they have lowered microphones into the pit and heard the sounds of millions of suffering souls. They have determined that the cente of the Earth is hollow. Hopefully, they say, whatever is down there will stay down there."

Abych to shrnula: Nejen plaší lidé, ale i naše civilizace je odsouzena k zániku.
Ale pořád existují legíny s Mickey Mousem a legíny s blesky, takže odcházejme s úsměvem.

Podejmlíko Půlrohlík