úterý 30. října 2012

Think of all the stories that we could have told.

Po tomto víkendu už nic není jak bylo.
Země se propadla a my zůstali uvězněni pod povrchem.
Zpátky to nejde.
A prejže bude líp.
Kecy.
Kníry.

Muffiny.
Šilamáma Půlplicpryč






úterý 23. října 2012

Je to něco mezi tebou, mnou a naší matrací

Byla jsem teď poměrně indisponována. O víkendu jsem byla na zabijáckým outdoorovým závodu. Naše dívčí družstvo bylo sice předposlední, ale morálně jsme zvítězily, neb jsme přežily. Vyhrála jsem také cenu za nejkrásněji outdoorově oblečeného účastníka.

Včera byl u nás tady v hudebním klubu koncert Tito a tarantula. To jsou lidi, co dělali soundtrack k Od soumraku do úsvitu, Desperádo a tak. Byla to pecka a jejich basistku bych hnedka začala balit. (ta basačka je ta blondýna na videu)

Někdy je na světě i hezky.

Šilamáma Půlplicpryč

video

pátek 19. října 2012

Z fotky mé mámy kape krev


Píšu teď básně.

poslušná říká, že v sobě nemáš žádnou svatost
musela by se zašklebit
a rozdrásat si tváře před každým zrcadlem
čarodějnice cítí, kde všude by ses vešel
a také už si trochu osnuje, jak by ti šlo uhranout a jak tě zničit
královna spí ve tlející zahradě neklidným spánkem,
levou rukou si chrání ňadra proti hadům
a pravou rukou ty hady kreslí

Podejmlíko Půlrohlík




úterý 16. října 2012

Tma je barevná jako to, co se stane pokaždé, když umřu.

Mám báječné kamarády, kteří pracují na jednom takovém zámečku.
Jsou to kameníci, zedníci a tak.
Staví tam zdi, kopají vodní příkop a tak.
Jsem hrozný fanda lidí, co pracují rukama a nevytvářejí nějaký dementní marketingový strategie.
Rozhodně jim závidím, práci v tak krásným prostředí.
Lesy, louky, rozpadlý zámeček. Nádhera.


Šilamáma Půlplicpryč






středa 10. října 2012

Kdo lidi dosyta jahodama nakrmí?

Dneska jsem bohužel nejela na koncert kapely Vložte kočku.
Místo toho si zajdu na Czech Faith No More, což je taková moje srdcovka.
Díky, tomu, že jsem jela na jejich koncert, jsem byla pravděpodobně historicky první návštěvník nejmenovaného motorkářského srazu v saku.
Taky se zítra chystám do filmového klubu na Černobílý svět a prý je to opravdu lahůdka.
A ještě mi drahá Šilamáma zítra v noci přiveze dvě knihy od Reného Vaňka, na které se těším už přes rok.

Takže sice jahodama nasycená nejsem, ale s kultůrou jsem šťastná jak želva v zelným záhonu.

Šilamáma Půlplicpryč

(Fotky jsou z nějakéhotoho roku zpátky, kdy jsem ještě používala červenou chemickou. Už se těším na podzimní pouštění draků.)


neděle 7. října 2012

A to je krásný.

Ach. Včera jsem byla na koncertu Cirkusu Mrodry Ublues.
Kdo je nezná (což budou asi všichni), dá si facku, poslechne si je tady a zamiluje se do nich.
Takhle jsem si představovala poslední den před apokalypsou.
Peklo na entou, spousta piva, úžasný koncert, Pastucha a Kamil jsou bozi.

Lomikar je kulervoucí jak sviňa.
Nakonec jsme jeli do mekáče a bavili se autobusem čtyřicetiletejch ženskej, kterým zavřel před nosem, zatímco my papkali hranolky, Big Mac a pili kolu.
Zkrátka povedený večer.
Šilamáma Půlplicpryč 

P.S. To video jsem v HTML kódu zmenšila, ale na blogu se to nějak neprojevuje. Nevím co s tím mám dělat, aby to nezakrývalo bok, tak se s tím holt vypořádám takto: No a có?

pátek 5. října 2012

Veselé Vánoce přejí Chobotnice

Mám za sebou první týden školy. Začínám si připadat jako velmi mocná čarodějnice. Pořád si propojujeme mozky se Soňou, tlemím se na ostatní v bezbranných gestech, jenom ta středa mě trochu vykolejila. Ale co má být, to přijde.

Podejmlíko Půlrohlík