pondělí 28. listopadu 2016

Náhodný příspěvek z dvacátého osmého listopadu.

Milý Ježíšku, dnes jsem si uklízela v novém počítači a našla jsem ve svých zásobách složku plnou fotek krokodýlů?
Autorem fotek je náš tatínek a jsou z roku 2014, což se nezdá tak dávno, přesto už jsem na ně úplně zapomněla.

Podejmlíko Půlrohlík





čtvrtek 24. listopadu 2016

Byly tam dvě děti, ne tři.

Není asi lepšího pocitu, než když v televizi běží Válka světů, na kterou se dívá váš tatínek, celou dobu si říkáte "Nebudu se na to dívat, není to film pro mě.", ale potom vám to nedá a tak trochu se díváte a celou dobu si říkáte "Nebudu nad tím přemýšlet, není to film pro mě.", ale potom vám to nedá a tak trochu nad tím přemýšlíte a celou dobu si říkáte "Ale nebudu o tom psát, není to film pro mě.", ale potom vám to nedá a tak trochu o tom píšete a celou dobu si říkáte "Nebudu to rozebírat dopodrobna, není to film pro mě.", ale potom vám to tak trochu nedá a už si pouštíte vybrané scény několikrát, abyste je dokázali rozebrat a vysvětlit, v čem vám tak vadí.
A druhý den donutíte svoji sestru, aby si váš výtvor přečetla, aby měl alespoň nějaké publikum, a pustíte jí i vybrané pitvané scény a potom jí pustíte scénu z jiného filmu, na kterou v tom rozboru reagujete, jakože je mnohem krásnější a propracovanější, a sestra u té krásné propracované scény říká "Nemusíš to vypínat, mně se to líbí." a jen co zajdete za roh, už slyšíte, že si pouští trailer k tomu krásnému propracovanému filmu a říká: "Co kdybychom se na to podívali."
A potom spolu se sestrou ležíte na podlaze, jíte pečené brambory s majonézou a co je nejlepší, díváte se u toho na ten krásný propracovaný film, kde Brad Pitt vůbec nemrká a každé emocionální gesto je dohráno až do úplného konce.
A tady zhruba končí ten pocit, nad nějž není.

Podejmlíko Půlrohlík


 
 
 
 
 

 
 
 


čtvrtek 17. listopadu 2016

Obětoval jsem ti tři roky.

Jak ses mohla zamilovat do Ťina za tři dny?

Dlouho jsem vymýšlela, jaké čtyři obrázky vybrat z Klanu létajících dýk, když můžou být jenom čtyři!
Teď jsou to jenom čtyři obrázky a stejně brečím.

Podejmlíko Půlrohlík



středa 16. listopadu 2016

Und die Vögel singen nicht mehr.

A stejně je němčina krásný jazyk básníků.
Na tomto klipu oceňuji zejména to, jak volně a krásně!!! pracuje s interpretací textu.
Pouštěla jsem si ho sama a tak trochu jsem si zaslzela a dojala se. Potom jsem pustila klip tatínkovi, že by se mu mohl také líbit, a jak jsem se těšila, jak to bude zase krásné, že jsem se rozbrečela znovu.
Mistrovské dílo.

Podejmlíko Půlrohlík


pátek 11. listopadu 2016

Kreslím astronauta

Dnes hodlám spořádat dvě porce pečené husy. Bůh mi budiž milostiv.
Venku je taková mlha, že není pořádně vidět.
Až po čtrnácti dnech mi došlo, co jsem mu měla říct, když mi napsal, proč jsem na něj po té přednášce nepočkala. Měla jsem mu napsat, že jsem ho bez těch fousů a v košili nepoznala.

Šilamáma Půlplicpryč



čtvrtek 3. listopadu 2016

Being who you are means you don't have to find it.

Rádi bychom, sestra a já, poděkovaly členům Monkey Business za mnoho jejich písní, ale dnes je to speciálně za píseň Be A Man, její klip a potažmo celou desku Sex And Sport Never!
Protože když někdo napíše písně jako Guru In Subaru, Unhappy Hippie nebo ostatně Sex And Sport Never, ať nechodím pro příklady daleko, tak si zaslouží poděkování.
A ještě osobní poznámka: Matěji Rupperte, tvůj úsměv je národním pokladem.

Podejmlíko Půlrohlík






středa 2. listopadu 2016

Dnes

Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, Památka všech věrných zemřelých, Svátek zesnulých, Památka zesnulých či lidově Dušičky.
Také jsem dnes udělala svoje první bramborové knedlíky v životě. Moc se mi nepovedly. Ale kuře a zelí bylo dobré.

Šilamáma Půlplicpryč



úterý 1. listopadu 2016

Téměř dokonalý zločin, ale v originále se jmenuje Dar.

Další ze série bezvýznamných filmů, které mi v dětství nenávratně poškodily psychiku.
Myslím, že jako malou mě velmi zaujalo, že je z větší části o ženách a o tom, že není úplně bezpečné být jakoukoliv ženou.

Podejmlíko Půlrohlík