"Jako každej normální chlap, co kouká na televizi, bych to zvládl dokonale. Stačí polít jedovatě modrou tekutinou a pevně sevřít v hrsti."

Apokalypsa se blíží, já to říkám pořád, ale dnes jsem tomu čelila s magnificentními vlasy.
Když doktor, od kterého jsem si potom vyslechla "V BUDOUCNOSTI SE TI NEPŘÍMO ODMĚNÍM SLÁVOU", odešel po schodech nahoru, napsala jsem báseň:

Onehdy mě při večeru napadlo, 
zda Persefona skutečně milovala Háda, 
ale popravdě mě vůbec nenapadlo zabývat se tím, 
zdali Hádes skutečně miloval Persefonu.

U bohů nejspíš jeden nikdy doopravdy nemůže poznat pravdu, 
na to jsou jejich city přespříliš lidské.

Za odměnu jsem se dozásobila jedním banánem, žervé, tuňákem ve vlastní šťávě a mokasínami s leopardím potiskem.

A také jsem se několikrát podivovala tomu, jak adekvátně depresivně energický podobraz může vytvořit prosté abecední seskupení skladeb:

Falling In Love With Myself Again/Sparks
Family Dinner/Beautiful Creatures OST by thenewno2
Farewell/Crouching Tiger, Hidden Dragon OST by Tan Dun
Farewell No. 2/House of Flying Daggers OST by Shigeru Umebayashi
Father Of Night/Manfred Mann's Earth Band
Fetus/Pagoda
Five To One/The Doors
Fix/Sisters Of Mercy
Fixin' To Die/Bob Dylan
Floating Candyman/Candyman OST by Philip Glass
For A Few Dollars More Theme/ For A Few Dollars More OST by Ennio Morricone
For Michael Collins, Jeffrey And Me/Jethro Tull
For No One/The Beatles
For Your Love/Yardbirds
Frogs On Acid/Cluekid
From The End Of The World/Electric Light Orchestra
Fuck U/Archive

Kdybych stála trochu blíž k foťáku, tak jsem mohla mít portrét jako z dámy křížové. Takhle se mi zrcadlí jenom kousek hlavy.

Podejmlíko Půlrohlík