neděle 23. března 2014

Jako noc pomine a nezanechá stín.

Sužuje mě etické dilema, jak říkají Američané, conundrum:
Na základě událostí minulých dní (chudák Soňa, těch hysterických emo výkřiků, co si ode mne vytrpěla), kdy jsem svým overthinking zničila vše pěkné, co jsem v uplynulé době prožila, jsem dospěla k řešení, že bych měla zcela vypnout mozek a nechat tělo fungovat na základě instinktů a naučených vzorců chování.
A na základě zkušeností, že poslouchání instinktů během posledních tří let vedla k iracionálním záchvatům nenávisti ode mne k okolí a od okolí ke mně, jsem dospěla k názoru, že je jediným východiskem vše vyhodnocovat přísně racionálně a nespoléhat na odhady skrytých významů.
Myslím si, že je to boj se mnou a mým zlým dvojčetem.

Podejmlíko Půlrohlík


Žádné komentáře:

Okomentovat