sobota 1. března 2014

Chtěla bych, abys mě chtěl vidět chodit na místě

Můžeš zmizet. Spíš musíš.

Většinu koncertu Krch off bandu jsme strávili na schodech. Všechno to dávalo smysl, dokud jsem si nedodala odvahy a nezeptala jsem se. Snad se z toho vzpamatuju. Slíbil, že to nikomu číst nedá, že to je jen pro něj chápe. Trvá to dlouho, dýl než mi je milý, dýl než jsem ochotná přiznat. Z tý mašle si uvázal kravatu.

Má čekání smysl? To může trvat i několik let. A ten čas za to nestojí. Prostě špatný načasování. Řekl, že je to ironie. Když ne jeden, tak druhej. Kolika Slávků si asi nevšimnu kvůli sledování popela na zemi?

Ale mělo to svoje kouzlo. Ke štěstí stačí lom, plavky a déšť. Jen si nejsem jistá, jakej upíct dort. Měla bych se spíš soustředit na svůj nový cíl, a to najít si muže, který četl a má rád Sto roků samoty a zplodit s ním deset dětí. Jestli někoho takovýho znáte, dejte mi vědět.

Chci ten svetr zpátky.

Šilamáma Půlplicpryč



Žádné komentáře:

Okomentovat