... ať chceme nebo ne... potřebujeme někoho, s kým si můžeme povídat...

Šla jsem temným lesem od babičky domů.
Na kopečku tam stál bílý pejsek, štěkal a vyl.
Štěkala jsem na něj chvíli, vypadal šťastný, že si má s kým povídat.

Podejmlíko Půlrohlík